S jakým poselstvím jste přiletěl do Prahy?

Prohloubit kontakty. Tchaj-wan rozlohou představuje necelou polovinu území ČR a má velmi málo přírodních zdrojů. Dvě třetiny ostrova tvoří hory. Proto musí sázet na rozvoj lidských zdrojů a na vědecko-technologický pokrok. A rozšiřovat spolupráci.

Což je i váš úkol...

Ano, o to pečuje také Národní rada pro vědu (NSC), kterou ve funkci ministra řídím. Uzavřela již 94 dohod s vědeckými organizacemi ve 41 zemích. V ČR to byly dosud dvě – Akademie věd a Grantová agentura ČR. Teď jsme podepsali dohodu třetí – s Technologickou agenturou ČR.

Co je jádrem dokumentu?

Byli jsme prvním zahraničním partnerem, který s ní spolupráci podepsal. Dohoda se soustřeďuje v první fázi na informační výměnu o situaci v klíčových oborech jako jsou nanotechnologie, farmaceutický výzkum, genomická medicína a materiálové technologie. Pozval jsem šéfa agentury Karla Klusáčka k návštěvě Tchaj-wanu v dubnu, kdy bychom první fázi spolupráce vyhodnotili s cílem otevřít cestu ke společným výzkumným projektům. Využijeme i příležitosti česko-tchajwanských technologických dnů, které v roce 2011 pořádá u nás CzechInvest.

Nedávno jsem při cestě na Tchaj-wan navštívil tzv. vědecký park ve městě Tchaj-nan. Má nejmodernější provozy i bydlení a vlastní cizojazyčnou střední školu … Jak byste charakterizoval koncepci těchto magnetů hi-tech?

V ČR jsem partnerům osvětloval naše zkušenosti. Rozvoj vědeckých parků je jedním ze tří základních úkolů NSC – vedle podpory vědecko-technologického rozvoje a výzkumu. Na Tchaj-wanu jsou tři mateřské parky – Hsinchu, Centrální a Jižní. Nejstarší je Hsinchu na severu ostrova, vznikl v roce 1980. Nejmladší je Centrální, ten se rozběhl v roce 2002. Tchaj-nan spadá pod jih. Kolem základních parků pak vznikají další zóny. Celkem máme 11 vědeckých parků a dva další se připravují. Pracuje v nich 210 tisíc lidí.

Jaké výhody v těchto parcích Tchaj-wan nabízí?

Od pronájmu půdy a zařízení přes rozvojové granty a půjčky s nízkým úrokem až po One stop service. Touto službou se rozumí, že pobočka NSC, která dotyčný park spravuje, administrativní záležitosti pro zájemce vyřídí.

Odkud přišli experti, kteří pomohli projekt rozjet?

Byli to Tchajwanci, experti na informační komunikační technologie, kteří se vrátili ze Silicon Valley v Kalifornii. To je i můj případ – doktorandský titul mám z Kalifornského technologického institutu. Poté jsem pracoval v JPL, která spadá pod institut a zabývá se vývojem pohonných jednotek pro sondy a letouny NASA. V USA jsem působil od roku 1970 do roku 1995, pak jsem se vrátil a zapojil se do rozvoje ostrova. Takových lidí je u nás hodně. Je to možná i příklad pro Česko, které má také v zahraničí hodně talentovaných vědců.

S jakým rozpočtem pracuje NSC?

Pro rok 2010 je to 1,3 miliardy dolarů . Z toho jdou tři čtvrtiny na podporu akademického výzkumu, 14,4 % na vědecko-technologický rozvoj a 11,3 % na rozvoj vědeckých parků.

Jak velká část tchajwanského HDP připadá na výzkum a rozvoj?

V roce 2008 to bylo 2,8 procenta, za loňský rok očekáváme 2,9 a pro rok 2012 prezident Ma Jing-ťiou slíbil, že to budou 3%.

Které státy nejvíc obsazují vědecké parky na Tchaj-wanu?

Na prvním místě je to pochopitelně sousední Japonsko. Následují USA.