Před 65 lety nebylo výjimkou, že lidé umírali na infekce třeba při „banálním“ odstranění slepého střeva. Teprve zavedení penicilinu a postupem času dalších asi 70 antibiotik pomohlo potírat mikroorganismy, které vyvolávaly smrtelná onemocnění lidského organismu.

Tato minulost se může stát podle expertů citovaných britským listem poměrně brzkou budoucností. Potrvá to podle nich jen pár generací a lidstvo bude čelit post-antibiotické apokalypse. A údajně nejde o přehánění, o konci éry antibiotik píše i poslední číslo seriózního medicínského časopisu Lancet Infectious Diseases.

Rezistence se šíří

Profesor Tim Walsh s kolegy popsal před rokem gen NDM 1, který se snadno šíří mezi bakteriemi, jako je E.coli nebo Klebsiella pneumoniae, a činí je odolnými i vůči poslední řadě nejúčinějších antibiotik karbapenemům. Po roce se ukázalo, že odhalený gen rezistence se rozšířil v Indii a dostal se s globálně propojeným světem i do Británie. [celá zpráva]

„To je možný konec. Neexistují antibiotika aktivní vůči bakteriím s NMD 1. Máme tu slepé okno možná pro nejbližších deset let, během kterých bychom měli užívat antibiotika velmi obezřetně a zároveň čelit realitě, že nemáme nic, co by mohlo takové infekce léčit,“ varoval Walsh. A to jeho pohled podle Guardianu mnozí považují za optimistický v tom, že farmaceutický průmysl bude schopen vyvinout nová antibiotika, která přeci jen hrozbu zatlačí.

Potenciálně je to možné. Dosud bylo objeveno kolem šesti tisíc látek s antibiotickým účinkem, ale využívá se jich jen zmíněných sedm desítek. Ovšem to předpokládá nákladný výzkum a k němu chybí zatím vůle a přesvědčení firem i široké veřejnosti, že je něco takového nutné. To se může změnit s počty obětí světa s neúčinnými léky.

Moderní medicína v ohrožení

“Velká část moderní medicíny by byla zbytečná, pokud ztratím schopnost léčit infekce,“ uvedl David Livermore, ředitel laboratoře na sledování rezistence vůči antibiotikům v rámci britského Úřadu ochrany zdraví. Měl tím na mysli širokou škálu chirurgických operací, transplantací a také chemoterapií, které souvisejí s potlačením pacientova imunitního systému, což otevírá bránu pro vstup infekcí. Bez antibiotik zůstává oslabený organismus bezbranný.

„Objevení antibiotikům odolných bakterií je nejvýmluvnějším příkladem Darwinova principu evoluce, který tu byl vždy přítomen. Je to vyhlazovací válka. Je naivní si myslet, že můžeme vyhrát,“ cituje Guardian Livermora. Bez antibiotik zbude samozřejmě proti infekcím lidem základní zbraň, a to hygiena. Nicméně ta v reálném světě není nikdy stoprocentní.

Svět bez antibiotik
• Není možné provádět transplantace. Příjemci orgánů musí brát léky na potlačení imunity, aby umožnili přijetí dárcovského orgánu. Jejich imunitní systém pak není schopen čelit infekcím.
• Odstranění slepého střeva se stává nebezpečnou operací, protože do rány a krevního řečiště se mohou dostat bakterie, které dosud likvidují antibiotika.
• Zápal plic se stane „přítelem starců". Dříve byl zápal plic jednou z hlavních chorob, na niž senioři umírali. Tuto pozici zaujaly v minulosti díky antibiotikům jiné choroby stáří.
Kapavka, zánětlivá pohlavně přenosná choroba, se znovu může stát metlou pro širokou populaci.
Tuberkulóza se už dnes stává nemocí rezistentní vůči antibiotikům a brzy se může stát zdrojem epidemií, které Evropa naposledy zažila v letech druhé světové války.