Vznik vysoké školy v pardubickém regionu byl před 60 lety úzce svázán se zdejším chemickým, potravinářským a strojírenským průmyslem. Napomohla tomu i existence chemické výzkumné základny s řadou význačných odborníků, z nichž mnozí poté na pardubické škole působili nebo s ní spolupracovali.

Prvních 120 studentů přivítala Vysoká škola chemická 15. října 1950. Hned v listopadu 1953 se ale změnil status nové školy a také název. Čtyřicet let pak byla známá pod zkratkou VŠCHT jako Vysoká škola chemicko-technologická v Pardubicích.

Škola, která začínala v budově bývalé státní průmyslové školy na náměstí Čs. legií, postupně rostla, přibývalo posluchačů, zvyšoval se počet poslucháren, laboratoří. Především se však rozšiřoval badatelský záběr školy a přestože podmínky pro vědeckou práci na většině pracovišť nebyly srovnatelné s renomovanými institucemi v zahraničí, VŠCHT si dokázala svými výsledky získat respekt u domácí i u mezinárodní vědecké obce.

Jak se z jednooborové školy stala univerzita

Po listopadu 1989 škola prodělala rozsáhlé změny nejen v akademickém životě. Vznikaly nové studijní programy, nové ústavy a fakulty. Původně jednooborová VŠCHT se stala institucí poskytující vzdělání univerzitního typu, což potvrdil od 31. března 1994 také nový název - Univerzita Pardubice (UP).

Univerzita, v jejímž čele stojí od letošního února rektor Miroslav Ludwig (poprvé byl rektorem v letech 2000 až 2006), má sedm fakult a jeden vysokoškolský ústav. Tradičně dominantní postavení, také ve vědecko-výzkumném výkonu, má nejstarší Fakulta chemicko-technologická, založená v roce 1950 jako VŠCH, Fakulta ekonomicko-správní (vznikla v roce 1991) a Fakulta filozofická (založená v roce 2001). Doplňují je Dopravní fakulta Jana Pernera, otevřená v roce 1993, Fakulta restaurování v Litomyšli, která vznikla v roce 2005, Fakulta zdravotnických studií (2007) a nejmladší Fakulta elektrotechniky a informatiky (samostatně od ledna 2008). Vysokoškolským ústavem je od února 2009 Centrum materiálového výzkumu, které má být špičkovým badatelským střediskem orientovaným na základní a aplikovaný výzkum v oblasti chemie a technologie nových materiálů a jejich charakterizace.

Pardubická univerzita chce podle rektora Ludwiga rozhodně patřit mezi takzvané výzkumné univerzity. Ve vědeckých výsledcích je dnes mezi českými vysokými školami na šestém místě za Univerzitou Karlovou, ČVUT v Praze, Masarykovou univerzitou, Vysokým učením technickým v Brně a VŠCHT v Praze.

Na UP studuje v současnosti na 10 500 studentů, což je čtyřnásobek stavu před 15 lety. Vybrat si mohou z nabídky, kterou tvoří přes 60 studijních programů s více než 120 obory.