Článek
Právě nepříliš velká schopnost plavat vyvolávala u vědců otázku, jak je možné, že tito plazi byli schopni osídlit množství ostrovů v jižním Tichomoří vzdálených od sebe stovky kilometrů.
Odpověď tkví v surfu, zjistili vědci, kteří o svých poznatcích informovali v časopise Journal of Animal Ecology.
Vědci na plazy nasadili satelit
Při plavbě mořskými vodami bylo už spatřeno několik jedinců, ale tentokrát vědci na základě satelitního sledování poprvé předložili důkaz, že tito plazi překonávají při přesunu z jednoho ostrova na druhý velké vzdálenosti.
Australští výzkumníci umístili satelitní vysílačky na 27 dospělých krokodýlů mořských, kteří se s nimi pohybovali jeden rok. Vypuštěni byli vždy v odlehlé části řeky Kennedy v Queenslandu na severu australského kontinentu.
Během následujících 12 měsíců jak samci, tak samice podnikali dlouhé cesty od svého domovského místa k ústí řeky a na širé moře. Většinou při jedné cestě urazili přes 50 kilometrů, ale někteří překonávali i mnohem delší vzdálenosti.
Využil odliv, překonal 590 kilometrů
Než se vydali na cestu, krokodýli vždycky čekali, až nastane odliv, aby se mohli nechat unášet proudem. Stejně tak svou pouť končili při nejvhodnějším pohybu vody.
Jeden ze samců, dlouhý téměř čtyři metry, překonal za 25 dní vzdálenost 590 kilometrů. Jeho cesta ale nebyla improvizovaná: připlaval na západní pobřeží poloostrova Cape York právě v časovém souladu s proudy, jež v dané roční době vznikají v zálivu Carpentaria.
Kvůli nepříznivým proudům si počkal čtyři dny
Další, o metr delší samec během pouhých 20 dnů urazil cestu z východního pobřeží Cape York přes Torresovu úžinu až k řece Wenlock, tedy 411 kilometrů. Torresova úžina je přitom známá svými silnými vodními proudy. Když do ní krokodýl připlul, proudy se zrovna pohybovaly v opačném směru, nežli potřeboval. Čekal proto čtyři dny v zálivu, a teprve když se proudy vrátily do potřebného směru, vydal se na další cestu.
Jeden z nejzuřivějších plazů
Krokodýl mořský (Crocodylus porosus) je jeden z nejzuřivějších plazů a také ten největší známý - někteří jedinci dorůstají délky přes sedm metrů. Žije většinou v řekách nebo jejich ústích na rozsáhlém území východního a jižního Tichomoří: od východní Indie po ostrovy Fidži a od jižní Číny po severní Austrálii.
Ačkoliv většina jeho života se odehrává ve slaných vodách, není považován za mořského živočicha jako například želvy. Svou potravu si totiž hledá na souši.
Tito krokodýlové jsou podle vědců schopni přežít ve slaných vodách bez potravy i pití po dlouhou dobu, takže se pohybují, pouze když jsou jim proudy nakloněny. A jejich současné chování by mohlo vysvětlovat evoluci krokodýlů a podpořilo by teorii, že tato zvířata překonávala velké mořské překážky v minulosti.