„Jako dobrovolníci jsme se podíleli na zřizování evakuačních středisek pro občany, zajišťovali jsme zdravotnickou první pomoc a speciální týmy v terénu poskytovaly lidem psychologickou první pomoc,“ říká Lucie Balarinová, studentka 4. ročníku Učitelství sociálních a zdravotních předmětů pro střední odborné školy na Pedagogické fakultě UP.

Horší než zranění jsou psychické následky

Zdravotnická první pomoc spočívala především v ošetření drobných zranění. Služeb studentského týmu nakonec využila zhruba dvacítka občanů. Ve dvou případech dokonce stav zraněných vyžadoval transport do nemocnice.

V době, kdy opadla voda a lidé se vraceli do svých domů, však byla hlavní náplní práce dobrovolníků psychologická první pomoc. „Celkově jsme tuto pomoc poskytli asi třiceti lidem, z nichž tři museli být předáni do dlouhodobé odborné péče,“ dodává Balarinová. Reakce lidí v zaplavených oblastech byly podle ní velmi individuální a jak sama říká – proces vyrovnávání se se situací takového rázu ještě nějakou dobu potrvá a u některých se bude jednat o dlouhodobý boj. Jde o mimořádnou situaci, na kterou se psychicky nelze dopředu nějak připravit.

Pomáhal i program pro evakuované děti

Kromě Troubek pracovali studenti také v evakuačním středisku Tovačov, kde byly mezi zasaženými občany i rodiny s dětmi. Zde působily dvě studentky v pozici animátorek a připravovaly program pro evakuované děti. „V zaplavených domech moc dětí nezůstalo, ale ty, které jsme potkali, odměňovaly naše týmy malou sladkostí nebo plyšovou hračkou,“ doplňuje Balarinová.

Pro Lucii Balarinovou se nejednalo o první setkání s velkou vodou. Zkušenosti nasbírala během loňských povodní na Novojičínsku a Jesenicku, kdy působila v terénu v týmu provádějícím psychologickou první pomoc. „V Troubkách jsem již tyto týmy vedla a zároveň působila jako vedoucí činnosti za Český červený kříž. Zásadním se pro mne stalo poznání, že lze v mimořádné situaci opravdu poskytnout koordinovanou pomoc neziskových organizací,“ popisuje své zkušenosti Balarinová.