To v nejhorším případě, v nejlepším zmatek v éteru a vyřazení – snad jen dočasné – některých komunikačních satelitů. Takový je rozptyl scénářů na 13. duben roku 2036, kdy se na kolizní dráhu se Zemí dostane asteroid 2004 MN4 Apophis.

Ne nadarmo dali Roy Tucker, David Tholen a Fabrizio Bernardi z Havajské univerzity tělesu, které v roce 2004 objevili, jméno egyptského boha Apepa – Ničitele (řecky Apophis). Je to vládce temnoty v podsvětí, který se každý den pokouší pohltit slunečního boha Re a na lidstvo vysílá svou armádu démonů, aby mu škodili a trápili je.

Apophis je nepravidelné těleso o delší ose dlouhé asi 320 až 400 metrů, jeho hmotnost se odhaduje na 36 až 40 miliónů tun a podle propočtů je asi o polovinu „řidší“ než průměrná hustota naší planety. Obíhá po elipsovité dráze kolem Slunce, která dvakrát kříží dráhu Země, jednou za 323 a půl dne.

Ničitel přijde v pátek 13.

Už za tři roky, v lednu 2013, proletí ve vzdálenosti 13 miliónů kilometrů. O 16 let později, v pátek 13. dubna 2029, to bude už jen 29 470 km nad zemským povrchem, takže Ničitel bude vidět pouhým okem. V roce 2036, opět 13. dubna, je riziko střetu se Zemí „jen“ jedna ku 250 tisícům. Je to ale jen výpočet, jehož přesnost zdaleka není stoprocentní.

Na Apophisu si smlsli senzacechtiví novináři jen pár měsíců po jeho objevení, protože v prosinci 2004 se zdálo, že s pravděpodobností jedna ku šedesáti onen pátek 13. 4. 2029 narazí do Země. Postupem času s dalšími měřeními a zpřesňováním dráhy asteroidu riziko kolize pokleslo natolik, že Apophis byl na desetibodové turínské stupnici nebezpečných mimozemských těles zařazen do „bílé“ kategorie 0 – nulové nebezpečí.

Jenže při tomto „blízkém setkání“ se asteroid může trefit do pomyslného oka o průměru několika set metrů, které na něj v důsledku zemské přitažlivosti zapůsobí jako gravitační prak. Astronautika s tímto fenoménem běžně kalkuluje při výpočtu dráhy umělých družic: průlet gravitačním polem planety dodá několikatunovému satelitu jisté zrychlení a zakřiví jeho dráhu. Totéž by se mohlo stát i s Ničitelem a nasměrovat jej po dalších sedmi letech tak, aby dráhu Země protnul jinak, než je zatím spočítáno.

V sázce jsou životy statisíců

"Kdyby" sice nemá ve vědě co dělat, ale jestliže se jedná o nebezpečí srážky dvou kosmických těles, z nichž jedno je domovem lidstva, a jsou tedy „v sázce životy statisíců lidí, neměli bychom sedět a čekat, co se stane, ale věnovat pár miliónů dolarů na systém, který by kolizi mohl vyloučit“. To jsou slova Anatolije Perminova, šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos.

Perminov byl v předloňském rozhovoru pro stanici Golos Rossiji velmi eufemistický. Srážka s Apophisem by měla daleko hrozivější následky, protože to vypadá tak, že by asteroid spadl někam v pruhu od západní Evropy přes Blízký východ po severozápadní Indii, tedy do mimořádně hustě zalidněné oblasti.

Americký koordinátor „lovu“ tzv. NEO, Zemi blízkých vesmírných těles, nebude mít prostředky na sledování Apophisu. NASA zřejmě v důsledku škrtů v americkém vesmírném rozpočtu přijde o dva až tři milióny dolarů ročně, potřebných na sledování Apophisu radarovým teleskopem v Arecibu na Portoriku, který jediný je na to dost citlivý. Teleskop ale sleduje také většinu z dalších 173 potenciálně nebezpečných NEO.

Pohlídáme si ho?

„V nějaké konkrétní chvíli, v nějakém roce, je pravděpodobnost srážky s asteroidem mizivá, ale v období stovky nebo tisíce let je velmi pravděpodobná,“ řekl šéf amatérské, ale světově uznávané Planetární společnosti Bruce Betts.

Planetární společnost proto vypsala soutěž o nejlepší řešení, jak srážku Země s asteroidem odvrátit. Jejím vítězem se stala dvojice amerických firem – Spaceworks Engineering a SpaceDev. Jde o levný satelit s kamerou a radarovým výškoměrem, který se „pověsí“ na Apophis a dva roky jej bude zblízka sledovat. Takto získané údaje umožní výrazně zpřesnit výpočty jeho příští dráhy, aby bylo jasné, na čem Země je, jestli se Ničitel v roce 2029 trefí do gravitačního praku nebo ne a jestli nás tedy za dalších sedm let opravdu mine. Zatím se ale výroby hlídacího satelitu nikdo neujal.