Jérôme Kasparian přišel podle časopisu Nature s kolegy z Ženevské univerzity na ekologičtější přivolávání deště. Krátké laserové pulsy ionizují v atmosféře molekuly dusíku a kyslíku a vytvářejí plazmový kanál ionizovaných molekul. Tyto molekuly se stávají kondenzačními jádry pro tvorbu dešťových kapek.

Vědci použili k ověření metody silný laser uvnitř laboratorní komory se simulovanou atmosférou. Okamžitě s pulsem se na plazmatickém kanálu začaly vytvářet kapičky široké 50 mikrometrů, které se během dalších tří sekund zvětšily na 80 mikrometrů s tím, jak se kapky spojovaly.

V dalším kroku se vědci přesunuli pod otevřené nebe a vyzkoušeli ostřelovat laserovými pulsy oblohu během několika nocí, kdy byla různá vlhkost vzduchu. A vlhkost je při poroučení dešti základním faktorem i pro laser. V suchém klimatu laser kapky nevytvoří. Ovšem při vyšší vlhkosti tvorba kapek zintenzivnila.

Přes úspěšný test je cesta k vyvolání deště ještě daleko. Podle německého fyzika Thomase Leisnera se však dá metoda s plazmatickým kanálem využít při zjišťování pravděpodobnosti, že bude pršet.