Článek
Konference proběhla od 22. do 27. března a byla první událostí takového rozsahu v Iráku po svržení režimu Saddáma Husajna. Delegace českých odborníků byla druhá nejpočetnější.
Irák má mnoho celosvětově významných památek i svatých míst muslimského světa, která přitahují muslimské poutníky a mají silný potenciál i z pohledu poznávacího turismu. Frekvence pohybu lidí v těchto městech se zachovalými a unikátními historickými strukturami je poměrně vysoká a tlak na jejich dramatické přestavby je velký.
Podle odborníků je nutné, aby vznikl konsensus o metodě, jak s těmito městskými čtvrtěmi nakládat. Jak například vytvořit vládní program s dotacemi, který by vlastníkům objektů umožnil jejich rekonstrukci. Navíc velmi zásadním partnerem v této diskuzi jsou představitelé církví.
Budoucnost měst zdevastovaných diktaturou a válkou
„Během konference jsme diskutovali, jaká je budoucnost měst zdevastovaných diktaturou a válkou. Závisí na irácké společnosti, zda si vybere s ohledem na poutnickou turistiku výstavbu nových bulvárů a hotelů a tím nenávratně zlikviduje významnou část svého kulturního a historického dědictví nebo bude hledat cesty k jeho záchraně a oživení v nových podmínkách. Zahraniční odborníci zpracovávají pro města četné studie, ale je otázka, zda vláda a jednotlivá města budou na základě těchto územních plánů rekonstrukci realizovat,“ říká Tomáš Ctibor z Fakulty architektury ČVUT.
Přebírání cizích vzorů se neosvědčilo
Češi se momentálně zapojili do přípravy územních plánů iráckých měst. Jedním z architektů, který územní plány zpracovává pro města Samawa, Khidr, Rumaytha, Balad a Nahrawan je i Michal Kohout z Fakulty architektury ČVUT.
„Při tvorbě územních plánů jsem bohužel, vzhledem k okolnostem, hodně závislý na zprostředkovaných informacích, přičemž jejich výměnu komplikují kulturní odlišnosti. Arabský svět má například těsnější vazbu ke své tradici. Vlivy, které v Evropě položily základ moderního vnímání světa jako renesance, osvícenectví, průmyslová a posléze vědecká a informační revoluce proběhly v arabském světě odlišnou formou s jiným dopadem na vědomí lidí. Existují zde navíc velké sociální a kulturní rozdíly uvnitř samotné irácké společnosti. S tím vším se musí pracovat, přitom základem každého funkčního urbanistického plánu je společná vize, společenská shoda na tom, co je důležité.“
Z českého pohledu jsou podle Kohouta prioritami aktivizace obyvatel jako občanů účastných na dění v obcích a obnovení poničené a zanedbané technické a sociální infrastruktury. V souvislosti s tím je nutné vytvořit funkční a do budoucna udržitelný model hospodaření s rozhodujícími přírodními zdroji: vodou a půdou. V návaznosti na to pak řešit naléhavý bytový problém. I zde je třeba se poučit z tradičních i moderních příkladů a vytvořit řešení přijatelné společensky, klimaticky i ekonomicky. Přebírání cizích vzorů se v minulosti ne úplně osvědčilo, vlastní úspěšně fungující soudobé modely chybí,“ vysvětluje Michal Kohout.
„Ochranu památek by irácká vláda neměla podcenit, protože za deset let mohou zjistit, že už nemají, co chránit. My jsme na spolupráci připraveni,“ dodává Tomáš Ctibor.