Běžná dodací lhůta je pětidenní, za expresní příplatek se dá zkrátit i na půldruhé hodiny. Umožňuje to technologie založená na principu vakuového termálního lisování, která mimo jiné zaručuje pevnost vazby při rychlém zpracování.

„Příplatky se snažíme regulovat poptávku po expresních službách, moc se to ale nedaří,“ říká majitel největšího českého ručního knihařství Jiří Sedláček. „Na druhé straně nám právě expresní příplatky pomáhají, abychom vůbec dokázali udržet tohle krásné tradiční řemeslo, které na západ od našich hranic už prakticky vymizelo,“ připouští.

Dokončila diplomku a omdlela

V praxi to pak vypadá tak, že do Soukenické ulice v Praze 1, kde firma sídlí, dobíhají uštvaní studenti na poslední chvíli, těsně před termínem odevzdání práce a jen chvíli poté, co dokončili poslední úpravy v jejím textu.

Jiří Sedláček vzpomíná dokonce na dívku, která u pultu předala podklady pracovníkům knihařství a vzápětí omdlela. Před pádem na zem ji zachránilo jen to, že za ní se ve frontě tísnili další opozdilci a šetrně ji zachytili.

Práci stačí dodat v elektronické podobě, o ostatní už se v KODEXu postarají. Služby pro studenty zahrnují i úzký kontakt se studijními odděleními jednotlivých škol a detailní znalost jejich specifických požadavků na materiál a barvu desek i potisk.

Právě ten může být značně komplikovaný. Nejvíc asi v případě brněnského Vysokého učení technického, ale i s tím si brněnská pobočka na Kounicově 15 dobře poradí. Jen akční cena, kterou tu vyhlásili, je pro studenty VUT o stokorunu vyšší.

Video

Takhle probíhá ruční vazba diplomových prací

 

Studenti i advokáti 

Někdejší komunální podnik TOMOS, který zajišťoval tyto služby v předlistopadových časech, měl v Praze přes 60 provozoven. Dnes je podle Sedláčka v hlavním městě knihařství asi jen pět. Většina běžné poptávky se soustřeďuje do copy studií, odkud si zákazník může odnést vytištěné dokumenty v jednoduché rychlovazbě.

Výhody klasického knihařského postupu Sedláček demonstruje na několik let staré habilitační práci, kterou má ve své knihovně. Přesto, že si v ní neustále někdo čte, pořizuje z ní výpisky nebo fotokopie, vypadá pořád jako čerstvě dokončená.

Ve starých idylických časech měla podle něj svého knihaře každá „lepší“ rodina. Opatřoval všechny nové knižní přírůstky jednotnou vazbou, takže se pak všechny publikace vedle sebe v knihovně krásně vyjímaly.

I dnes takhle ale někteří lidé uvažují nebo se k podobnému uvažování vracejí. Kromě studentů navštěvují knihařství třeba advokáti, kteří chtějí mít v pracovně elegantně a osobitým způsobem svázané každé další vydání Sbírky zákonů.

Zbytek výrobní kapacity KODEXu využívá především vlastní vydavatelství.