Článek
Čím dál víc se začínají ozývat hlasy připomínající, že v Česku je několikanásobně víc vysokých škol na počet obyvatel než v ostatních vyspělých zemích. Souhlasíte s tímto názorem?
S tímto názorem lze jen souhlasit, ale na druhou stranu existuje velmi velké množství malých škol jako důsledek prudké expanze vysokého školství. V dalším období dojde nepochybně ke koncentraci škol, koneckonců některé formálně samostatné školy jsou vlastnicky propojené.
Mezi řádky lze v těchto prohlášeních číst, že ty školy, které máme "navíc", jsou právě soukromé VŠ. Pokud byste měl oponovat, jaké argumenty byste použil?
Soukromé vysoké školy zaplňují mezery na trhu. Podle zájmu posluchačů jsou spíše přebujelé některé veřejné školy.
Akreditační komise opakovaně zamítá nové žádosti o zřízení soukromých VŠ s tím, že nemají personálně zajištěnou výuku, konzultace chtějí pořádat na pracovištích svých externích pedagogů a často nemají vybudovanou ani vlastní knihovnu. Kolik vlastně stojí "postavit na zelené louce" novou vysokou školu, která má reálnou šanci akreditaci získat?
Pokud jde o námitky akreditační komise, pak by asi bylo vhodnější přijmout jasné regulace např. po vzoru Slovenska, které by problémy s personálním zajištěním projasnily. Koneckonců v dnešní dikci Zákoníku práce jsou ve stejné pozici při neexistenci hlavního pracovního poměru i veřejné školy a koneckonců působení na více fakultách, školách i ve více zemích je v akademické sféře ve vyspělém světě běžné a prospívá konkurenci a kvalitě.
Náklady se velmi různí v závislosti na nabízených oborech, ale ve společenskovědních oborech jde řádově o desítky miliónů korun.
Zatím je jednoznačným argumentem při volbě mezi veřejnou a soukromou VŠ školné. Až se bude platit všude, což Českou republiku nakonec nejspíš stejně nemine bez ohledu na výsledek letošních parlamentních voleb, jaká bude hlavní konkurenční výhoda soukromých škol obecně a konkrétně VŠO?
Tento fakt postavení soukromých škol ještě posílí. Jejich výhodou je flexibilita, klientský přístup ke studentům a zejména velmi silné propojení s hospodářskou praxí. V případě VŠO jde o nadstandardní studijní zázemí, kvalitní plánování výuky a především jedinečnost studijních oborů.
Váš vlastní průzkum během nedávného veletrhu Gaudeamus ukázal, že veřejnost nepovažuje veřejné VŠ automaticky za prestižnější. Prestiž absolvované školy sice zatím není rozhodujícím kritériem pro úspěch na trhu práce, personalisté jsou ale obecně daleko vybíravější především kvůli krizi. Se kterou veřejnou VŠ byste VŠO srovnal po stránce kvality a konkurenceschopnosti absolventů?
Na segmentu trhu práce, pro který připravujeme své absolventy, jsme plně srovnatelní s ekonomickými obory všech veřejných vysokých škol. Nesrovnatelná je pro nás s ohledem na zaměření FSV UK a některé obory VŠE Praha. Míra nezaměstnanosti našich absolventů je nižší než průměr veřejných škol.
Co dalšího z vašeho průzkumu vyplynulo?
Velmi potěšující zjištěním je skutečnost, že veřejnost skutečně preferuje veřejné vysoké školy primárně z ekonomických důvodů a to, že uchazeči o studium s praxí preferují velmi silně soukromé školství před školstvím veřejným.