Koncepčně je princip laserem řízené fúze podobný spalovacímu motoru. Pracuje totiž na bázi komprese a vznícení paliva. Laserové pulsy stlačí palivo (deuterium a tritium) na extrémně vysokou hustotu. Vysoce výkonný laser pak zvýší jeho teplotu až k fúzní teplotě 100 miliónů stupňů Celsia, kdy se palivo zažehne. Výkon těchto laserů je zhruba desettisíckrát větší než výkon celé elektrické sítě Velké Británie. Jeho trvání je ale pouhých několik miliontin sekundy.

Projekt HiPER (High Power Energy Research Facility) je zařazen do seznamu European Roadmap neboli koncepce výzkumných evropských infrastruktur. Hostitelskou zemí výzkumného laserového zařízení je Velká Británie. Česká republika se na něm podílí a podle náměstka ministra školství Vlastimila Růžičky ho spolufinancuje 2,4 milióny eur (zhruba 62 miliónů korun). Vědci rovněž předpokládají, že projekt HiPER se bude vhodně doplňovat s projektem vysoce výkonného laseru ELI, který se má budovat v České republice.

První elektrárny za 15 - 20 let

HiPER je dlouhodobý projekt. Člen řídícího výboru projektu Mike Dunne odhaduje, že by se elektrárny na tomto technologickém základě mohly stavět za 15 až 20 let. Výhodou účasti České republiky na vývoji této technologie je, že se bude také podílet na tomto duševním vlastnictví, dodal Dunne.

Projekt rovněž umožní výzkum chování hmoty v nejextrémnějších podmínkách, které existují ve vesmíru a kterých nelze na Zemi jinde docílit. Jde podle vědců o teploty ve stovkách milionů stupňů a tlak v miliardách atmosfér a o enormní elektrická a magnetická pole. Využijí ho nukleární obory a materiálové vědy.

Dosud největší tokamak na světě - Iter - se buduje ve francouzském Cadareche, kde je světové centrum fúzního výzkumu. V Česku byl loni spuštěn tokamak Compass, který je desetkrát menší variantou Iteru. Konfigurace magnetického pole, které udržuje žhavé plazma pod kontrolou, je v obou zařízeních shodné. Compass slouží k fyzikálnímu výzkumu.

V reaktorech nynějších atomových elektráren vzniká energie naopak štěpením atomů s těžkými jádry, zatímco při termojaderné fúzi se naopak atomy s lehkými jádry slučují. V obou případech se uvolňuje využitelná energie, při fúzi však mnohem větší a navíc při ní nevzniká radioaktivní odpad. Výhody využívání fúzní energie nelze podceňovat vzhledem k proměnám klimatu, znečištění, stále rostoucí spotřebě či zajištění energetické bezpečnosti. Jde o dlouhodobě udržitelné řešení, tvrdí vědci.