Na otázky, které se týkaly užívání internetu, odpovídalo celkem 3000 dětí z Itálie, Francie, Německa, Velké Británie, Polska a Španělska.

Internet a počítač považuje za důležité ve svém životě 95 procent oslovených, podle 53 procent virtuální svět zlepšuje jejich život a 44 procent uvedlo, že díky němu je jednodušší zůstat v kontaktu s přáteli. K hraní počítačových her využívá síť 74 procent dotázaných dětí, domácí úkoly pomocí ní řeší 59 procent.[celá zpráva]

Kyberšikana

Jenže kromě kladů má internet i jednu nepříjemnou vlastnost. Jakákoliv zveřejněná informace – text, fotka, video – tu teoreticky může „žít“ navždy.

Vzhledem k existenci nejrůznějších internetových archivů jednou uveřejněný obsah nezmizí ani poté, co se aktuální podoba stránky změní. Nemluvě o tom, že informace lze prakticky libovolně kopírovat na další místa.

Zároveň ne každý, s kým se na internetu vaše dítě či teenager setká, musí být tím, za koho se vydává, a právě tak jeho úmysly nemusí být nejčistší.

Celkem snadno se tak váš potomek může stát terčem takzvané „kyberšikany“ nebo „kyberpronásledování“: dostává výhrůžné emaily, jsou zveřejňovány jeho fotografie, jsou o něm šířeny lži a pomluvy. Nebo je využíván jeho e-mail či identita k rozesílání urážlivých zpráv jiným lidem.

Kdo jsou stalkeři

Též může být soustavně sledováno vše, co dítě na internetu udělá. Pokud jsou informační technologie používány k pronásledování, hovoří se o „cyberstalkingu“. Stalkeři se snaží monitorovat aktivity oběti, kradou identity. Pohybují se v kyberprostoru a využívají on-line fóra, chaty, sociální sítě, posílají do počítače oběti nevyžádané e-maily, které mohou obsahovat viry a školivý spyware. Zjistí IP adresu a sledují veškerou komunikaci, kterou oběť vede ze svého počítače.

Typická oběť

V Česku nebyl proveden oficiální průzkum kyberšikany. Evidencí a sociologickými sondami se zabývají pouze organizace, bojující s projevy násilí. Podle nich se s tímto jevem setkává až 17 procent populace.

Podle průzkumů v Kanadě, USA a Velké Británii je obětí kyberšikany každé třetí až čtvrté dítě, častěji dívky.

A jak vypadá typická oběť? Je závislá na internetu, má na něj neomezený přístup bez rodičovské kontroly. Často se pohybuje na sociálních sítích, kde zveřejňuje dosti podrobné osobní informace, fotografie, komunikuje prostřednictvím sítí se zcela neznámými lidmi.

Aby byly lépe chráněny, je lepší naučit děti již v době, kdy objevují internet, dodržovat některá bezpečnostní pravidla.

Desatero pro rodiče malých školáků
1. Vyzvěte děti, aby si s vámi povídaly o tom, jak tráví čas na internetu.
2. Bavte se na síti společně s nimi.
3. Pokud je něco znepokojuje, měly by vám o tom říci.
4. Jestliže děti navštěvují konverzační místnosti, používají programy zasílání rychlých zpráv (IM), videohry on-line nebo provádějí na internetu jiné činnosti vyžadující identifikaci uživatele pomocí přihlašovacího jména, pomozte jim toto jméno vybrat a přesvědčte se, že neprozrazuje osobní informace.
5. Trvejte na tom, aby děti nikdy neposkytovaly svou adresu, telefonní číslo ani žádné jiné osobní informace včetně toho, kam chodí do školy nebo kde si rády hrají.
6. Naučte děti, že rozdíl mezi dobrým a špatným platí na internetu stejně jako v reálném životě.
7. Zajistěte, aby věděly, že pravidla slušného chování zůstávají stejná i při práci s počítačem.
8. Vysvětlete jim, že vytváření nelegálních kopií práce jiných lidí (hudby, videoher) je stejné jako krádež v obchodě.
9. Poučte děti, že ne vše, co si přečtou na internetu, je pravda. Vyzvěte je, aby se vás zeptaly, pokud si nejsou jisté.
10. Kontrolujte činnost dětí on-line pomocí pokročilého internetového softwaru. Funkce rodičovské kontroly vám pomohou filtrovat škodlivý obsah, monitorovat weby navštěvované dětmi a zjišťovat, co na nich dělají.