"Objev pěti exoplanet přispěje k pochopení, jak se planetární systémy formovaly a vyvíjely z plynových a prachových disků, ze kterých vznikly hvězdy a jejich planety," řekl William Borucki z NASA. Povrch objevených exoplanet, tedy planet obíhajících jinou hvězdu než Slunce, je příliš horký pro životní formy, které známe, dodal.

Horké Jupitery, jeden pěkně řídký

Nově objevené planety jsou kvůli velikosti a extrémním teplotám známé jako "horké Jupitery". Teploty na nich dosahují až 1650 stupňů Celsia, což je více, než má roztavená láva - dosahují teplot, kdy se taví železo a zlato.

Družice Kepler ve vesmíru

Družice Kepler ve vesmíru

FOTO: NASA

Oběh kolem hvězdy trvá těmto exoplanetám tři až pět dní, což znamená, že oběžná dráha je blíže k jejich hvězdám. Ty jsou navíc podle NASA oproti Slunci větší a panují na nich také vyšší teploty.

Jedna z nově objevených exoplanet získá asi první místo na žebříčku těles s nejnižší hustotou, a sice 0,17 gramu na centimetr krychlový.

Záhadné těleso zaskočilo astronomy

Hvězdný systém, v němž na základě analýz záhadné těleso, které obíhá svou hvězdu, má dokonce vyšší teplotu než slunce, je pro vědce tajemstvím. Teplota záhadného objektu je dokonce údajně o tisíce stupňů vyšší než jeho slunce. To znamená, že zřejmě nejde o planetu. Jeho velikost navíc překračuje planety našeho solárního systému.

Záhadný objekt nesplňuje žádné podmínky k přiřazení k dosud známým astronomickým objektům. Prozatím jej vědec NASA Jason Rowe, který je objevil, nazývá "horkým společníkem". Teplota objektu údajně přesahuje 14 400 stupňů Celsia, tedy více než dvojnásobek povrchové teploty našeho Slunce.

Nová planeta, nebo stará hvězda?

Prozatím existují dvě hlavní teorie, čím by záhadný objekt mohl být. Rowe se domnívá, že jde o nově vznikající planetu, starou jen asi 200 miliónů let. (Země vznikla asi před 4,5 miliardy let.) Podle druhé teorie jde o zanikající bílé trpaslíky, tedy objekty vzniklé zhroucením hvězd.

Kepler je první sondou vyslanou NASA, která dokáže najít planety o velikosti Země obíhající okolo hvězd, jako je Slunce. Experti očekávají, že při postupném průzkumu 150 000 sluncí objeví přinejmenším asi 50 takzvaných exoplanet s přibližně shodným průměrem, jaký má Země, a přes 800 o velikosti do 2,2 průměru Země.

Kosmický dalekohled je nazván po slavném hvězdáři, který v 17. století působil na pražském dvoře císaře Rudolfa II.