BODY {font-family:Geneva CE, Arial;font-size:x-small;} .size1 {font-family:Geneva CE, Arial;font-size:xx-small;} .nadpis {font-family:Geneva CE, Arial;color:#0086DF;font-weight:bold;font-size:medium;}

Téměř polovina dotázaných uvedla, že náklady na studium převyšují jejich finanční možnosti a 40 procent studentů by uvítalo zvýhodněnou studentskou půjčku. Podle výsledků výzkumu chce MŠMT připravit zákon o finanční pomoci studentům.

Chystaná reforma vysokých škol počítá třeba se zavedením školného, kterému by měl předcházet systém půjček, spoření na vzdělávání a zavedení přímé podpory studentů. To by mělo podle ministerských úředníků otevřít vzdělání i lidem ze sociálně slabých rodin. Výsledky výzkumu totiž ukázaly, že vysokoškolská studia stojí průměrně 8163 korun měsíčně. Podle 18 procent respondentů studium neúměrně finančně zatěžuje jejich rodiče.

"Náš tým připravuje pro MŠMT návrh na zavedení moderního systému finanční pomoci studentům, který by ekonomické bariéry odstranil a studium umožnil všem nadaným mladým lidem, kteří o něj projeví zájem," uvedl Jakub Fischer, který se na ministerstvu zabývá přípravou reformy.

Průzkumu se od srpna do listopadu tohoto roku zúčastnilo 11 743 vysokoškolských studentů. Výsledné množství dat si ministerstvo nechalo zpracovat od soukromé firmy, peníze na to čerpá z EU. Na přípravu reformy vysokých škol totiž úřad získal asi 90 miliónů korun z evropských fondů. Výzkum mezi studenty navazuje na podobně rozsáhlé dotazování mezi akademiky. Podle jejich názorů chce zase ministerstvo zpracovat reformní zákon o vysokých školách.

První návrh změn připravili úředníci loni na jaře, školy jej však odmítly. Nelíbil se jim třeba navržený způsob financování škol, změny v obsazení správních rad nebo předpokládaná užší spolupráce se soukromým sektorem.