Silnice odděluje zámek od zmíněné vinice svaté Kláry a botanické zahrady, z druhé strany od zoologické zahrady, přes řeku s poloostrovem a Stromovkou.

Pásli se tu ovové

Na pastvinách u řeky nechal v tehdejším Horním nebo také Zadním Ovenci postavit hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka v letech 1679 až 1685 letní sídlo. Z Předního Ovence se stala Bubeneč. Zámek stál na okraji Prahy, přitom na dohled Hradu. Ovenec (Ov) byl staroslověnský název pro berana, stávaly tu knížecí ovčince.

Šternberk na stavbě, kterou jeho rod obýval přes sto let, rozhodně nešetřil, výzdoba je monumentální, počítalo se s panovníkovou návštěvou. Tak se šlechtic chtěl prezentovat, peníze dělají peníze. Architekty byli G. Domenico Orsi, následně a podstatně více Jean-Baptiste Mathey.

V rudolfinské době se v lokalitě zmiňují dva dvory, mlýn a vinice.

Stavba i zahrada jsou postaveny v symetrii, příjezd do zámku byl od Vltavy, návštěvníky vítalo monumentální dvouramenné schodiště s kašnou, na zábradlí ověnčené sochami.

Triumfální freska

Mathey vytvořil sídlo po vzoru římských vil. Schodiště zdobí sochy Titánů a antických bohů, Zeus je v čele, další bohové sestupují kolem schodiště. Tato galerie údajně dala vzniknout názvu Troja.

Ze schodiště se vchází do velkolepě pojatého Velkého sálu, na stropě je obří freska vítězství nad Turky u Vídně, za tuto bitvu dostali Šternberkové i povýšení svého erbu o havrana vyklovávajícího Turkovi oko. Je to vítězství vojenské, zároveň oslavující habsburský trůn. Další fresky představují mytologické náměty. Areál patří Galerii hlavního města Prahy. Najdete tu především české krajináře. 

Císařovna i generál

V roce 1763 zakoupila zámek Marie Terezie, která tu byla několikrát na návštěvě, pro Ústav šlechtičen. Ten tu ale dlouho nevydržel, po třech letech získal trojský zámek J. V. Alsterle z Astfeldu a Vydří. Dále ho získaly alžbětinky a milosrdní bratří.

Roku 1842 přešel do vlastnictví generála Alfreda knížete Windschgrätze. Mezi vojáky byl generál velmi oblíbený, byl i výborný vojevůdce. Traduje se jeho účast na ostřelování vzbouřenců v Praze v roce 1848. Rakouští dělostřelci byli vyhlášenými po celé Evropě jako jedni z nejlepších. Pokud by chtěli město poničit, určitě by to zvládli.

Republika dar moc nechtěla

Vlastnictví Troji před převodem na stát, od roku 1873, končilo velkostatkářem Aloisem Svobodou. Ten po vzniku republiky v roce 1922 daroval rozsáhlé pozemky a nemovitosti včetně zámku novému státu s podmínkou, že se zde vybuduje obecně prospěšné zařízení.

K tomu se vláda ani magistrát neměly, vznikla zoologická a botanická zahrada, vyučovací a sportovní areál nikdo financovat nechtěl. Prvorepublikoví vládci zřejmě měli jiné starosti.

Nyní šternberská vila slouží umění, obě zahrady svému účelu a z kdysi okrajové čtvrti je vilová s velmi vyhledávanou adresou.

Když na výlet, tak s turistickou navigací Mapy.cz. Aplikace je zdarma a funguje i bez signálu.