Hlavní obsah
Studniční hora a Úpská jáma Foto: Vratislav Konečný

Ze Sněžky na skok do Polska a potom do Špindlu

Cesta na Sněžku není namáhavá, jen poněkud dlouhá. Ať se na ni derete od Pece, nebo pozvolněji jako já, od Pomezních bud. První kilometry k Jelence jsou svižné, pak už nohy brzdí samy a hlavou se ozývá dětská otázka, kterou nás na výletech oblažují ratolesti. "Kdy už tam budem?"

Studniční hora a Úpská jáma Foto: Vratislav Konečný
Ze Sněžky na skok do Polska a potom do Špindlu

Sněžka, prabába českých hor, si zaslouží naši návštěvu. Je to monumentální rozhledna. Viditelnost byla zrovna optimální, bylo vidět daleko do Čech, ale i do Polska. Párkrát jsem tu ale zažil mlhu i těžké mraky, to potom bylo ouvej.

Na vrcholu je stále dost návštěvníků, obávám se, až bude v provozu nová lanovka, že se to tu zahltí. Malá chvíle na focení vrcholových partií Studniční hory  a Úpské jámy, tudy vede jedna z nejhezčích krkonošských cest, a po šutrech s oporou řetězového zábradlí k Slezskému domu. (Slaski dom). Na polské horské chatě se dá najíst i napít, ale ceny jsou dost drsné. Vysokohorská přirážka v plné kráse.

Lanovkou do Polska a zpět

Skupinky i jednotlivci jakoby odnikud vyvrhovaní většinou přicházejí od nedaleké Kopy. Zde končí i začíná lanovka do jednoho z nejhezčích a nejnavštěvovanějších horských  středisek v Polsku, v zimě v létě je v Karpaczi velmi živo, město je proslulé norským dřevěným kostelem zvaným Wang, který sem byl převezen ze severu.

Sedačkou absolvujete obě cesty během půlhodinky, trochu letem to proběhnete  po městě a zase zpět. Chvílemi je to tu jako na magistrále, hory malé, lidí mnoho. Většina Poláků ale na rozdíl od Čechů  zdraví, a také nemají tolik sluchátek v uších.

Nad průzračnými jezery

Červená značka vás povede nad ledovcovými jezery na polské straně, jmenují se Welki a Maly Staw, staw znamená rybník, jezero, přičemž u Malého je známá turistická chata.

Barva  vody se z výšky mění  podle toho, jak na hladinu dopadá světlo, ale ten základní smaragd je velkolepý. Turisti se v hloubi hemží jako mravenci. Stezka ubíhá mezi kosodřevinou, chce to pevné boty, upravené kameny se občas zrádně zhoupnou a výron není nic příjemného. Cestou narazíte na skupinu skal Peilgrimy, Poutníci, je to jedna z nejhezčích partií v této části hor.

Za zády máte stále Sněžku, ztratí se, až kdy se stočíte nad Velkým rybníkem ke Špindlerovce. Výhled do polského Podkrkonoší je zajímavý, chce to ale kvůli orientaci mapu. Poslední část cesty vede pod Malým Šišákem (1439 metrů), odtud následuje  ještě  malé stoupání a následuje sestup  ke Špindlerově boudě.

Ne že by cesta do Špindlu byla extranudná, ale to nejhezčí jste už viděli, je lepší využít pohodlí autobusu. Dobré je mít přehled o odjezdech, trochu si podle toho naplánovat i čas. Další variantou výšlapu přes Sněžku může být sejití do Pece Obřím dolem, nebo od Slezského domu přes Luční boudu, Výrovku a Richterovy boudy. Také údolí Bílého Labe po modré nebo po červené přes Krakonoše do Špindlu. Obřákem je to v počátečních partiích trochu náročnější, nedoporučuji po dešti.    

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků