Hlavní obsah
Iveta Bartošová a Petr Sepeši na podpisové kartě z roku 1984. Foto: archiv autora

Zbytečnou smrt zpěváka Petra Sepešiho způsobila před třiceti lety jeho nepozornost

Je to třicet let, co tragicky zahynul zpěvák Petr Sepeši. Předtím vytvořil úspěšné duo s Ivetou Bartošovou. Během dvou let spolu natočili řadu hitových duetů, z nichž mnohé se hrají dodnes. Oba interprety navíc spojuje podobné místo, kde byl přeťat jejich život - železniční trať.

Iveta Bartošová a Petr Sepeši na podpisové kartě z roku 1984. Foto: archiv autora
Zbytečnou smrt zpěváka Petra Sepešiho způsobila před třiceti lety jeho nepozornost

Kdo ví, kam by se ubírala kariéra Petra Sepešiho, nebýt 29. července 1985, kdy tragicky zahynul ve své škodovce na železničním přejezdu během návratu od kamaráda z Františkových Lázní do Aše. Stál u železničního přejezdu, a protože červená svítila nezvykle dlouho a žádný vlak neviděl ani neslyšel, sedl do auta a vjel na přejezd právě ve chvíli, kdy se přiřítil vlak. Byl na místě mrtvý.

Pohřbu v Aši se zúčastnily vedle Petrovy rodiny téměř tři tisíce především fanynek. Nechyběla ani zdrcená Iveta Bartošová stejně jako sedmnáctiletá prodavačka z pražské Kotvy, která byla s Petrem Sepešim v jiném stavu. Šest měsíců poté se jí narodil syn Petr, kterému je devětadvacet let. Jeho exotické příjmení Belhocine, které je arabského původu, přijal po manželovi své matky. Na svého otce nezapomněl. Zdědil po něm jeho doposud nevydané nahrávky, které chce v blízké době vydat.

Petr Sepeši se narodil 21. dubna 1960 v Brezně na Slovensku. Když mu byly dva roky, tak se Sepešiovi přestěhovali do západočeské Aše. Poté, co rodinu opustil otec, vychovávala Petra a jeho bratra jen matka. Naučil se hrát na několik nástrojů, začal psát první písničky. V té době poslouchal Stevieho Wondera, z domácích zpěváků uznával Karla Gotta a Marii Rottrovou, kterým prý dokonce posílal hlasy do ankety Zlatý slavík.

Když se nedostal na konzervatoř, nehroutil se a místo toho nastoupil do učebního oboru - měl se stát mechanikem textilních strojů. Bylo mu šestnáct, když založil svou první kapelu - jmenovala se Apendix. Jako teenager objížděl různé soutěže, což vyvrcholilo v roce 1983 druhým místem na festivalu Mladá píseň v Jihlavě, kde potkal sedmnáctiletou Ivetu Bartošovou. Tehdy to mezi nimi nejen zajiskřilo.

Oba měli navíc zároveň shodné plány - profesionálně zpívat a udělat kariéru v Praze, což se jim záhy podařilo. Měli štěstí na renomované autory, ať už hudebního skladatele Pavla Vaculíka nebo dirigenta Felixe Slováčka, kteří je prosadili a kteří jim napsali první písničky (Knoflíky lásky, My to zvládnem, Červenám). Nová dvojice si koupila ojeté auto, našla si v Praze podnájem i manažera Tomáše Gottlieba - a měla u publika obrovský úspěch.

Zatímco z písní se staly hity, zamilovanost Petra pomalu vyprchávala. Díky neodbytným fanynkám, které ho pronásledovaly ve dne v noci, ochlad jeho zájem o Ivetu. Navenek to sice vypadalo jako dřív - mladá zamilovaná dvojice se sladkými písničkami, ale ve skutečnosti bylo všechno jinak.

Přesto ještě začátkem léta roku 1985 mluvil s nadšením o spolupráci s hitmakerem Karlem Svobodou, který pro oba zpěváky napsal duet Medové dny, a radoval se z dalších šancí a nabídek. Ale mezinárodního festivalu v polských Sopotech, kam byla dvojice nominována, vydání alba Knoflíky lásky či miminka, které se mělo narodit jeho dívce, se už mladý zpěvák nedočkal. Jeho život vyhasl v 25 letech v kolejišti. Ostatně na kolejích, ale za zcela jiných okolností, zahynula o devětadvacet let později i nešťastná Iveta Bartošová (+48).

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků