Hlavní obsah
Foto: Archiv města Plzeň

Plzeň mívala velké ambice stát se lázeňským městem, ale nakonec se je nepodařilo naplnit. Zavzpomínejme, jak k tomu došlo.

Foto: Archiv města Plzeň
Zašlá sláva plzeňských lázní

Idea lázní

Na konci 18. st. žil v Plzni lékař Bernard Říha. Svým pacientům kromě léčebných postupů doporučoval i pití minerální vody, které přisuzoval léčebné účinky.

Jednou ho přišel do ordinace navštívit pacient, kterého dlouze a bezúspěšně léčil. Po prohlídce doktor zjistil, že je pacient zdráv. Ptal se ho tedy jak to, že se tak vyléčil. Pacient mu odpověděl, že ho vyléčila voda vytékající z jednoho pramínku na Lochotíně.

Doktor Říha podrobil vodu testům a zjistil, že je opravdu léčebná jako minerální vody z lázeňských měst. Začal si pohrávat s myšlenkou na založení lázní, ovšem v roce 1794 zemřel. V městském archivu se dočteme, že ještě před svojí smrtí stihl vysadit kolem pramene 4 stromy jako upomínku toho, že Lochotín chová veliký poklad v sobě. Nechať potomci na blízku těchto stromů hledají a onen poklad naleznou.

Výstavba lázní

Další generace však jeho slova nepochopila a snažila se naleznout opravdový poklad. Až purkmistr Martin Kopecký ve 30. letech 19. st. pochopil obsah závěti a vycítil velkou šanci dát Plzni lázně. Již v roce 1832 Kopecký založil Akciovou okrašlovací společnost, a získal pro svoji vizi 500 akcionářů, které zlákala vidina lázeňských hostů. Ze získaných peněz byly zakoupeny pozemky a zahájila se výstavba lázní, které byly během dvou let uvedeny do provozu.

Ačkoli se Kopecký snažil o propagaci lázní, zájem o ně ze strany hostů nebyl. Bez hostů chyběly peníze a ke všemu se už od počátku objevovaly problémy se silou Kopeckého pramene. Nakonec byla vyhloubena hlubší studna a do původně čistého pramene byly svedeny okolní nekvalitní prameny. Výsledek byl ten, že se z původní léčivé vody stala voda silně železitá, jejíž barva i chuť se výrazně zhoršila a léčivý účinek se vytratil

Druhé éra – éra pivovaru

V roce 1849 se dostal Kopeckého akciový spolek na mizinu a byl nucen lázně prodat Měšťanskému pivovaru. Postupem času se z lázní stávalo čím dál tím větší břemeno, které neplnilo očekávání, a návratnost investic byla nulová.

Tamní restaurace, která měla být velkým odbytištěm piva, vůbec nevydělávala. Vzhledem k velkým nákladům na provoz a údržbu, staly se lázně pro pivovar finanční zátěži. Ten se sice snažil převést lázně do majetku města, ale městští úředníci znali náklady a proto tento dar nepřijali.

Zánik lázní

Podle informací správy statku města Plzně byl pivovar v roce 1948 znárodněn a park i lázně přešly do správy města. Budovy byly využívány jako dům pionýrů nebo na májové oslavy. V letech 1960-64 byl uprostřed parku postaven obrovský betonový amfiteátr, který zničil vše, co se tam 100 let budovalo.

Poslední ránu lázně dostaly v roce 1979, kdy kvůli výstavbě Karlovarské třídy byly zbourány všechny budovy, s výjimkou Lochotínského pavilonku. V dnešní době tak z lázní zbývá torzo, které jen z části připomíná jejich zašlou slávu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků