Hlavní obsah
Zapomenutý skvost na Žatecku - Stekník Foto: Vratislav Konečný

Záplavy růží mezi chmelnicemi s bunkrem na zahradě čekají na Stekníku

Donedávna byl zámek Stekník sice rozsáhlou, ale také zdevastovanou památkou na Žatecku, kterou znali jen místní. Stát si s ní nevěděl rady, využíval ji jako kanceláře či depozita. V posledních letech se Stekník opět vrací mezi sídla, která stojí za to navštívit.

Zapomenutý skvost na Žatecku - Stekník Foto: Vratislav Konečný
Záplavy růží mezi chmelnicemi s bunkrem na zahradě čekají na Stekníku

V rámci Víkendu otevřených zahrad 14.–15. 6.,  jehož  záměrem je již pátým rokem zpřístupnit většinou nepřístupná místa, jsou otevřeny i zahrady Stekníku. 

Projekt Víkend... zajímavým způsobem představí i parky a veřejná prostranství, kterými denně procházíme většinou nevšímavě. Letos se do akce přihlásilo 124 zahrad. Čekají tu i komentované prohlídky, workshopy, hry a soutěže pro děti, vernisáže a výstavy, květinové vazby, exotické druhy rostlin nebo koncerty.

Bunkr v růžové zahradě

Na Stekníku na vás čekají  prohlídky ojedinělých italských terasovitých zahrad s kvetoucími popínavými růžemi.

V zámecké zahradě najdete krom růží i bunkr z první republiky, další jsou skryty ve chmelnicích okolo. Nádherný objekt na vršku mezi zelenými obřími „záhony“ chmele s řopíkem je asi evropským unikátem.

Z gotické tvrze rokokovým skvostem po téměř ruinu

Stekník je vidět zdaleka. Stojí na návrší, obklopen stejnojmennou obcí. Zámek vznikl kolem roku 1600 z opevněného sídla Kaplířů ze Sulevic. Poté ho získal měšťanský rod Kulhánků z Klaudensteinu, vyzdvižený do šlechtického stavu, v té době movitý majitel začal se stavebními úpravami v barokním slohu. Rokokově ho do dnešní podoby nechal přestavět Jan František z Klaudensteina, ve 2. polovině 18. století se postaral i o zbudování kaple Navštívení Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého. Místnosti zámku i sala terrena byly vyzdobeny freskami a iluzivní malbou, v kapli nástěnnými obrazy Ignáce Raaba. V téže době vznikla i nádherná terasovitá zahrada, která měla velmi důmyslný systém zavlažování, po 2. světové válce zasypaný, protože místo okrasné se z ní stala užitková.

Poslední majitel švýcarský konzul Gérold Déteindre nebyl Čechům nakloněn, po válce mu Stekník zkonfiskovali.

Na terasách a podle schodiště stálo množství soch a pískovcových váz, z nichž se moc nezachovalo.

Ví se, kdo co ukradl

Mobiliář je roztroušen po mnoha objektech vlasti, o většině rozkulačených předmětů se ví. K zámku patřila řada hospodářských budov, chmelnic, polí, byl veden jako velkostatek. Velkostatek Stekník zkonfiskovali, rozparcelovali a prvotně sem nastěhovali kanceláře patřící Výzkumnému ústavu chmelařskému v Žatci. V roce 1996 byl převeden do správy Národního památkového ústavu. O té doby se rekonstruuje.

Obnovované zahrady jsou nádherné a  pomalu se probouzejí k návštěvnickým akcím. Správce se snaží oživit objekt pořádáním výstav, divadly, hudebními produkcemi.

Když se podíváte na dochované historické fotky, jak to tu před lety vypadalo a jak se postupně Stekník vylupuje do krásy, je z minulého ničení smutno.

Otevřeny jsou i zahrady Pražského hradu, historická zahrada v Nebílovech, ve Valči, v Mníšku pod Brdy, Lednici, Konopiště, Krásný  Dvůr…

www.zamek-steknik.cz

www.vikendotevrenychzahrad.cz

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků