Článek
„V České republice se nachází dva sbírkové cykly z celkového nákladu 267 sérií, které byly koncem 18. století v Madridu vydány, ale pouze Národní památkový ústav disponuje zcela kompletním souborem, který se řadí mezi vrcholná díla tohoto slavného španělského umělce,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.
Sbírku Rozmary (španělsky Caprichos) získal pro zámek Hradec nad Moravicí kníže Felix Maria Lichnovský z Voštic s největší pravděpodobností přímo ve Španělsku.
Goya začal cyklus tvořit v roce 1797 během pobytu na panství Sanlúcar de Barrameda, kam byl pozván vévodkyní z Alby. Ústředním motivem grafik je nemilosrdná kritika společnosti vyjádřená autorovým satirickým a sarkastickým pohledem na svět.
Použitím reálných detailů zesměšňuje autentické osoby a jednotlivé profese, častými aktéry děje jsou rovněž zvířata v roli metaforických podobenství, převzatých z reálného světa lidí. Objevují se taktéž čarodějné scény s atmosférou plnou přízraků, překračující úzce kritický rámec souboru. Díky svému sarkasmu vzbudilo dílo značné pobouření.
Dílo vysoce aktuální i v dnešní době vystavuje zámek Hradec nad Moravicí ve Velké galerii Bílého zámku ještě do konce září letošního roku. Výstavu grafik Francisca Goyi mohou návštěvníci shlédnout i o Hradozámecké noci spolu s příběhy, které se nevypráví.
Zámek Hradec nad Moravicí
Původně gotický královský přemyslovský hrad byl postaven za Přemysla Otakara II. V letech 1279-1281 zde měla svůj dvůr královna Kunhuta, která zde uzavřela tajný sňatek se Závišem z Falkenštejna. Ve 14. století byl Hradec sídlem opavských Přemyslovců.
Od počátku 16. století Hradec procházel rukama několika zástavních pánů. Poslední zástavní držitel, Kašpar Pruskovský z Pruskova, hrad v roce 1585 od Rudolfa II. koupil a zahájil přestavbu na renesanční sídlo s okrasnou zahradou a lesoparkem.
V roce 1778 přešlo hradecké panství na pruskou knížecí rodinu Lichnovských z Voštic. V jejich držení byl Hradec po šest generací. Po požáru v roce 1796 Lichnovští zámek celkově přestavěli v empírovém stylu (dnes je nazýván Bílý zámek) a založili anglický park.
Ve 2. polovině 19. století došlo k rozšíření zámeckého areálu o novogotický tzv. Červený zámek s bránou, věžemi a konírnami. Rovněž okolí zámku doznalo změn; svahy byly vyrovnány a vznikl přírodně-krajinářský park. V blízkosti zahradního traktu poté přibyla poslední stavba areálu, pseudogotická Bílá věž. Zámek v Hradci nad Moravicí byl v dubnu 2001 prohlášen národní kulturní památkou.