Článek
Jak vlastně vznikla tato krásná kniha?
Je to 13. svazek edice Klatovy v prostoru a čase, a většinou tyto publikace jsou výsledkem sympozia, které se koná na jaře každoročně. V roce 2018 bylo sympozium věnováno „osmičkovým" výročím, ale „osmičkám", na které se letos tak trochu zapomnělo, to jest smrti českého krále Přemysla Otakara II., zakladatele města Klatovy, a založení pražské univerzity 7. 4. 1348. Sice víme, že zakladatelem byl Karem IV., ale idea byla starší. Pocházela od syna Přemysla Otakara II. - Václava II., Karlova děda.
Na knize jste spolupracoval s několika autory. Jaká byla spolupráce s lidmi, kterými jste byl obklopen? Pracoval jste s nimi na všech 13. sbornících?
Ne, ne. Většinou na nich pracovala moje manželka a toto byl můj teprve třetí velký příspěvek v rámci této edice. A pracovalo se mi výborně také proto, že autoři drželi termín odevzdání. Všechny texty byly odevzdány už na začátku dubna, takže se redakce potom mohla věnovat textům a přípravě knihy a bylo jasně dané datum, aby v září 2018 knížka vyšla. (Na knize dále spolupracovali doc. PhDr. Ivana Čornejová, PhDr. Václava Kofránková a prof. PhDr. Josef Žemlička, DrSc.).
Trošku mne překvapila slova, která jste řekl při slavnostním křtu knihy, že po odevzdání vašeho příspěvku do redakce se objevily nové skutečnosti. O co šlo?
Každého to překvapilo, protože všichni považovali Papežský souhlas se založením pražské univerzity, daný 26. 1. 1347, za ztracený. Ale ze soukromé sbírky získala Karlova Univerzita tzv. druhý originál Papežského souhlasu, který byl určen kancléři pražské univerzity, což byl pražský arcibiskup Arnošt z Vlašimi. Je to pergamenová listina, kterou Univerzita Karlova koupila prostřednictvím banky GNT za cenu zhruba mezi 10 až 20 milióny korun a je to vlastně dokument prvořadé hodnoty. Vůbec se nepředpokládalo, že by se něco takového mohlo ještě objevit. Takže objev naprosto zásadní! Bohužel ten už se do této knihy nedostal. Dostal se jen do poznámky, ale už se tam nedostaly všechny okolnosti, za jakých byl objev učiněn.
Co bylo při práci na této knize pro vás osobně nejobtížnější?
Protože jsem zkušený autor, žádný velký oříšek jsem neřešil. Ale měl jsem problém, protože píši velkou knížku o Žižkovi, a takovéto akce mne samozřejmě poněkud rozptylují. Takže nejtěžší pro mne bylo odpoutat se od Žižky a za čtyři dny dát do finální podoby text pro tuto knihu.
A otázka na závěr - je důležité připomínat si „osmičková" a další výročí?
Chtěl bych lidem vzkázat, že dějiny nejsou nějaká stará veteš nebo antikvita, protože, ač si to uvědomujeme nebo ne, nás utváří naše historická zkušenost.
Prof. PhDr. Petr Čornej, DrSc. je historik, zabývající se problematikou pozdního středověku, zvláště husitství, dějinami historiografie a výzkumem dějinné paměti. Publikoval řadu knižních monografií. Největšího ohlasu dosáhly práce Tajemství českých kronik, Lipanská křižovatka, Velké dějiny zemí Koruny české. Za svou činnost obdržel řadu ocenění a vyznamenání.
