Hlavní obsah
Foto: Petr Hejna

Za Čertovými skalami nemusíte do pekla, leží jen kousek za Prahou

Přídomek Čertovy totiž náleží Černolickým skalám, ležícím mezi Všenorami a Řitkou na okraji obce Černolice. A jak jinak, nejsou příslušné pověsti, zavánějící peklem, nikterak prosty. Jsou oblíbené u horolezců, turistů i milovníků čertovských historek.

Foto: Petr Hejna
Za Čertovými skalami nemusíte do pekla, leží jen kousek za Prahou

I když se nejedná rozhodně o nejvyšší, nejstrmější či nejrozsáhlejší skaliska, jeden primát rozhodně mají. Nejen v snadné dostupnosti od hlavního města, ale i tím, že se jedná prakticky o první horolezecké skály v Čechách, a to od konkrétně roku 1904.

Od roku 2002 mají Černolické skály statut přírodní památky, takže lezení podléhá povolení, a ani by se zde samozřejmě neměl rozdělávat oheň, ohniště u úpatí i na hřebeni však dokazuje, že toto nařízení není návštěvníky zdaleka respektováno.

Horolezci mají pro jednotlivé útvary svá pojmenování, jako jsou Kulička, Malá skála, Dvojitá věž, Střední věž a Severovýchodní věž, prostý nelezec se i tak snadno dostane nahoru kamenitou stezkou, aby se mohl kochat širým pohledem k jihovýchodu.

Z druhé strany padá dolů svah strmé rokle, porostlé stromy - břízami, buky, habry a dalšími listnáči. I skály samotné jsou vzhledem podloží porostlé adekvátními rostlinami, jako je vřes, mechy, kapradě, či metlička křivolaká. Z geologického hlediska jsou tyto skalní zdi tvořené prvohorními usazeninami, známý termín materiálu je řevnický křemenec, který obsahuje i drobné úlomky trilobitů, ramenonožců a jiné pradávné havěti.

Co se sírou páchnoucí legendy týče, zmiňuje dva světce, jež pojilo i přátelství. Jedním z nich byl sv. Ivan, pobývající v jeskyni v dnešním Svatém Janu pod Skalou, druhým sv. Kilián z kláštera na ostrově v Davli (zbytky základů svatostánku, zničeného roku 1420 husity, byly odkryty v letech 1898 - 1899, 1907 a 1933, kromě základů staveb se objevily hroby mnichů, odpočívajících s kamenem pod hlavou, nízké zdi základů jsou vidět i ze silnice podle vody).

Kilián občas poustevníka v jeho samotě potěšil návštěvou, a jednou se přitom dozvěděl, že na Ivana soustavně doráží čert, a přislíbil mu tedy být nápomocen k jeho zahnání. Stalo se tak, když čert se vetřel do Ivanovy jeskyně a Kilián mu zahradil cestu zpět křížem. Čert však skálu prorazil a vyletěl vrchem ven, slibuje přitom Kiliánovi pomstu zasypáním kameny, které při úniku vyrazil rohatou hlavou. Kilián výhružku zpochybnil tím, že to nezvládne to tří kohoutích zakokrhání, a čert proto pro jistotu skoupil kohouty v okolí. Leč jistá babka toho svého ukryla pod necky, a ten zakokrhal právě, když kameny obtěžkaný čert táhl zavalit klášter. Ve vzteku hodil balvan na zem, a tak ony skály vznikly. 

Ať již tedy zatoužíte poznat místa, kde pověsti zanechaly trvalé hmatné stopy, či naopak přesněji, místa, na základě kterých legendy vznikly, nebo se chcete bez velké námahy pokochat pohledem na českou krajinu, tyto skály jsou ideálním cílem pro výlet, který pak může pokračovat třeba na nedalekou Skalku, barokní poutní areál.

Zde je pro změnu od objektu františkánského kláštera s kostelem (projektovaný Kryštofem Dientzenhoferem), s křížovou cestou a poustevnou výhled na dole ležící Mníšek pod Brdy. Na výzdobě zdejší kaple se podíleli kupříkladu Karel Škréta, Jan Bendl, Jan Brokoff, nebo Petr Brandl.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků