Hlavní obsah
Pomník Bedřicha Smetany - dílo Františka Bílka. Foto: Jan Řehounek

Navštívíte-li Jabkenice, obyčejně zamíříte do zdejší krásné obory s několika rybníky či si prohlédnete kostelík Narození Panny Marie z první poloviny 14. století se sousední dřevěnou zvonicí z 15. století s obrácenými zvony. Za návštěvu ale stojí i zdejší myslivna s muzeem Bedřicha Smetany.

Pomník Bedřicha Smetany - dílo Františka Bílka. Foto: Jan Řehounek
Za Bedřichem Smetanou do Jabkenic

Právě v ní strávil hudební skladatel Bedřich Smetana zbytek svého života. V roce 1874 se Smetanova nejstarší dcera Žofie provdala za Josefa Schwarze, lesního kontrolora knížete Huga Thurn-Taxise, působícího na Ovčárnách u Dobrovice.

K 1. březnu 1875 byl Schwarz jmenován nadlesním v Jabkenicích a v roce 1883 převzal jako lesmistr dozor nad lesy celého panství. Smetana býval na Ovčárnách častým hostem.

Prázdninový pobyt v létě 1874 mu měl přinést zotavení z vyčerpávající práce v divadle i z tehdy vrcholících útoků na jeho osobu a činnost. Pomýšlel dokonce na odchod z divadla a na dráhu klavírního virtuoza, a proto zde začal opět intenzivně cvičit na klavír.

Tehdy se ale objevily první sluchové poruchy, které vyústily v úplné ohluchnutí 20. října 1874. Hluchota znamenala ztrátu pevné existence. Z finančních důvodů už nemohla rodina žít v Praze, Smetana tedy přijal nabídku Schwarzových a v květnu 1875 se k nim přestěhoval do Jabkenic.

Pobyt v Jabkenicích a okolní příroda – velmi často chodíval na procházky jabkenickou oborou, k blízkému lesnímu rybníčku u Boží vody, ale také na Loučeň, do Vanovic a Všejan – byly pro Smetanu velkým inspiračním zdrojem. Právě tady zkomponoval opery Hubička, Tajemství, oba smyčcové kvartety, vrcholné klavírní cykly Rēves a České tance, řadu sborových skladeb, Večerní písně, dokončil cyklus symfonických básní Má vlast.

V roce 1888 byla péčí „zpěváckého spolku v Dobrovici“ odhalena na průčelí jabkenické myslivny pamětní deska s nápisem ˃Zde žil Bedřich Smetana, tvůrce české zpěvohry, od října 1874 do května 1884˂.

V roce 1928 zpřístupnil loučeňský kníže Alexander Thurn-Taxis veřejnosti Smetanovu pracovnu. V roce 1936 od něho po zrušení lesního úřadu koupila za téměř symbolický obnos jabkenickou myslivnu společnost Dědictví Bedřicha Smetany, která zde o rok později otevřela muzeum. V roce 1950 objekt bývalé myslivny převzalo Smetanovo muzeum a instalovalo novou expozici, nedávno obnovenou.

Od roku 1976 je Památník Bedřicha Smetany, před nímž stojí pomník – dílo Františka Bílka, součástí Muzea české hudby pod správou Národního muzea v Praze.

Expozice památníku nabídne návštěvníkovi velké množství autentických předmětů dokumentujících život a dílo geniálního skladatele. Jsou to dokumenty vypovídající o uměleckých úspěších, plakáty, zápisky, věcné ceny, dárky, doklady o rodinném životě, ale i věci, které užíval v každodenně. Jeho pracovna a rodinný salon jsou zrekonstruované podle dobových svědectví.

Najdeme tu i malou galerii obrazů skladatelova vnuka Zdeňka Schwarze, dokumentujících Jabkenice a okolí. Zajímavostí je opona jabkenických ochotníků, kterou pro ně v roce 1877 namalovala Smetanova manželka Betty Smetanová.

Chcete-li Památník Bedřicha Smetany navštívit, musíte to stihnout do konce září. Otevřeno je každý den mimo pondělí.    

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků