Hlavní obsah
Ruina se využívá jako vyhlídka i jako místo kulturních akcí Foto: Vratislav Konečný

Z Vítkova hrádku vyhlíželi pohraničníci, zda se neblíží imperialistický narušitel

Území kolem lipenské přehrady a odtud na východ i na západ bylo po druhé světové válce hraničním pásmem. Zvláště na Šumavě byla „čára“ neprodyšně uzavřena a střežena vojsky.

Ruina se využívá jako vyhlídka i jako místo kulturních akcí Foto: Vratislav Konečný
Z Vítkova hrádku vyhlíželi pohraničníci, zda se neblíží imperialistický narušitel

Na zřícenině Vítkova hrádku na Vítkově kameni nad nynější osadou Svatý Tomáš se usídlili pohraničníci vyhlížející případného narušitele.

Tomáše vydrancovali už za Josefa II.

Malou ves Svatý Tomáš (994 m n. m.) po válce svatého zrušili, ani o osadě nebylo na mapách památky, byla založena zřejmě Petrem z Rožmberka. Stojí tu nově opravený svatotomášský kostel, který dostal zabrat za reforem osvíceného císaře Josefa II. Tehdy se mnoho církevního majetku poničilo a rozkradlo, hodnotná umělecká díla mizela v kamnech. po vetešnictvích.

Kostel ale obnovili v letech 1874-1875, po válce přišla nejen na něj další pohroma. Nyní je od roku 1997 opraven a znovu vysvěcen i za přispění bývalých německých obyvatel, jejichž vsi u hranic zcela zmizely. Z bývalého schwarzenberského loveckého zámečku je nyní luxusní hotel s dobrou restaurací (záhadně vyhořel v roce 1990).

Vězení pro krále opilce

Na kopci nad vsí se rozkládá ve výšce 1035 metrů nad mořem zřícenina Vítkova hrádku, nejvýše položeného hradu v republice, po něm následuje Kašperk. Založili ho počátkem 14. století Vítkovci, zřejmě Vítek z Krumlova, na Rožmberky přešel po vymření krumlovské větve pánů z Růže. V rožmberském vlastnictví zůstal do roku 1611, tehdy rod vymřel.

V pevnosti na hony vzdálené civilizaci věznila česká šlechta v roce 1394 krále Václava IV. Tenhle panovník nebyl pro trůn žádným přínosem, rád nasával, štvanice na zvěř byla oblíbenou zábavou, na panování trochu kašlal. Pil nejprve s arcibiskupem Janem z Jenštejna. Ten se od pití oprostil a Václavovi začal činit kázání, načež se z přítele stal zavilý nepřítel. Vše vyvrcholilo mučením a smrtí Johana z Pomuku, později z Nepomuku.

Nešlo o žádné zpovědní tajemství královny, ale o církevní majetky, Jenštejnovou prebendu byl mocný kladrubský klášter, ten chtěl obsadit svým oblíbencem král Václav, Jenštejn ho předběhl a dosadil svého opata. Z toho šly královi hvězdičky před očima, Jenštejn nebyl v dosahu, ale jeho přívrženec Johan ano. Nesmrtelnost a svatost Nepomukovi zajistil opilec Václav.

Nepomukův kult šířili hlavně jezuité, za Habsburků měl vypudit myšlenky na Jana Husa. 

Česko-rakouská hranice byla stále neklidná, hrad opevnili pěti bastiony. Chátrat začal po požáru v 18. století. Panství vlastnili v posledních staletích Schwarzenbergové, v roce 1869 čekali návštěvu korunního prince Rudolfa, zříceninu nechali opravit a zřídili vyhlídku.

Po válce tu bylo zmíněné stanoviště PS, kasárna měli v obci. To se neopravovalo nic, jen se přidala šmírovaní zařízení. Z mohutné hranolovité věže o rozměrech 14 krát 17,5 metru je nádherný vyhlídka na vnitrozemí s Lipnem a horami, do Rakous až na Alpy. Hrad byl zachráněn zásluhou občanského sdružení. Uvnitř věže je pokladna a občerstvení, pořádají se tu různé akce, včetně večerních prohlídek.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků