Hlavní obsah
Slavnostní vernisáž výstavy (2.11.2018) - uprostřed kurátorka výstavy PhDr. Lucie Šiklová, zleva ředitelka Galerie Klatovy/Klenová Ing. Hana Kristová. Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková

Výstava Obrazy zimy ve výtvarném umění 19. - 21. století nabízí 130 děl od stovky autorů

Obrazy zimy je další výstavou připravenou pro klatovskou Galerii U Bílého jednorožce. Výstava, která bude k vidění do 3. února, zpracovává téma zimy a snaží se o konfrontaci klasických výtvarných děl s díly současných umělců. Jednou z kurátorek výstavy je Lucie Šiklová, se kterou přinášíme rozhovor.

Slavnostní vernisáž výstavy (2.11.2018) - uprostřed kurátorka výstavy PhDr. Lucie Šiklová, zleva ředitelka Galerie Klatovy/Klenová Ing. Hana Kristová. Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková
Výstava Obrazy zimy ve výtvarném umění 19. - 21. století nabízí 130 děl od stovky autorů

Jak byste představila výstavu Obrazy zimy?

Společně s kolegyní Šárkou Leubnerovou, která je odbornicí na 19. století, jsme chtěly udělat výstavu na sklonku roku a samozřejmě téma zima se nabízí samo, již dlouho taková výstava nebyla. Tak jsme si řekly: Ano, bude to zima a uděláme plynulý tok mezi stoletími, styly, přístupy. A to, co je bude spojovat, bude právě tohle jedno téma. Jedno téma, různé národnosti, různá období od 19. století po současnost ukáží, že jakkoli v umění panuje různost, je zaklenuto vyšší shodou a obrazy z tolik odlišných dob, prostředí a od tolika odlišných autorů spolu mohou komunikovat a vypovídat různými uměleckými jazyky v symbolické shodě o jednom.

Ale samozřejmě téma zima není jenom sníh a sněhuláci, protože to je zima vnější. Pak je také zima vnitřní, zima symbolu a v podstatě všechny tyhle aspekty naše výstava drží. Takže jak realistická krajina, tak krajina, která už přechází do abstrakce, nebo krajina vnitřní, kterou ale nějakým způsobem iniciuje právě zážitek zimy.

Když se řekne zima, tak to je bílá. To je klid i neklid bílé. Období úzkosti, strachu o přežití, ale i odpočinku po zemědělském roce, bilancování a kontemplace, dětské radosti z prvního sněhu. A připojila bych i tu naději, která plyne jednak z Vánoc a jednak z toho, že je slunovrat a už jdeme zase zpátky do světla. Takže zima je téma o chmurách, dumání a rozjímání, ale zároveň i o naději - a nakonec i o radosti z Vánoc.

Na výstavě je k vidění celkem 130 děl od 100 autorů. Můžete některé jmenovat?

To je těžké vybírání, když na všechny není v rozhovoru prostor, a přitom každý má ve výstavě nezastupitelné místo. Tedy z hlavy zkusím vylovit jednoho za staré a jednoho za mladé jako papoušek štěstíčko: Máme tady nádherný velký Brožíkův obraz Narození Páně, který je velmi klasický, ale vedle máme autory naprosto současné, kteří přitom berou téma Narození stejně vážně, ale současnými výtvarnými prostředky.

Znělo by skoro bláznivě, že tady za krajinu máme Mařáka, Chittussiho, a pak najednou je tu současný autor Vladimír Turner, který je bývalý člen skupiny Ztohoven. Jeho instalace s videem se dotýká velmi závažné věci. Instalace je o tom, že se chováme velmi absurdně ke svému světu a o ten krásný bílý sníh možná časem přijdeme. A tak si bere plynový hořák, jde do sněhu, pustí si hořák a vysvlékne se do naha, sedí pod ním a kolem něj postupně odtává sníh a rozvíjí se černý flek...

Náročný výstavní projekt s díly ze sbírek Galerie Klatovy/Klenová, zápůjčkami ze státních sbírkotvorných institucí, soukromých galerií a sběratelů a od samotných autorů představil 130 různých obrazů zimy. Co bylo při přípravě výstavy nejtěžší?

Nejtěžší asi byla taková neviditelná práce, vytipovat a najít obrazy, zkoordinovat, svézt. A pak velká práce byla dát dohromady katalog, protože pokud jsme chtěly se Šárkou zaznamenat skutečně to, co bylo vystavené, pracovaly jsme takřka do poslední hodiny. To jsou také věci, které nikdo nevidí, a najednou má před sebou krásnou knížku.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků