Hlavní obsah
Foto: Pražský hrad

Výstava na Pražském hradě představí dobu krále Václava IV.

Hlavní kulturní událostí sezony 2019 na Pražském hradě bude výstava věnovaná osobnosti českého a římského krále Václava IV. a umění jeho doby. Syn Karla IV. a bratr Zikmunda Lucemburského ve stínu svého otce. Letos si připomínáme 600 let od jeho náhlé smrti na Novém Hrádku u Kunratic.

Foto: Pražský hrad
Výstava na Pražském hradě představí dobu krále Václava IV.

Rezidencí krále Václava IV. byl Pražský hrad, kde jej dodnes připomínají Václavovy síně ve Starém královském paláci. Zde žil se svou první chotí Johannou Bavorskou i druhou ženou Žofií Bavorskou.

Na Pražském hradě bylo ve stínu rozestavěné katedrály přední ohnisko minuciózního dvorského umění a vnímání krásy i smyslovosti života v rámci celé Evropy. Králův monogram W, točenice, ledňáček, lazebnice… to vše nás napadá, když se vysloví jméno Václav IV. Jeho oblíbenými místy ale byly i hrady Křivoklát, Žebrák a Točník, Hrádek na Zderaze v Praze.

Nový hrádek nebo jen Hrádek v Kunratickém lese nechal postavit Václav IV. roku 1411 a již následujícího roku se sem rád vydával za odpočinkem, ještě před dokončením stavby. Václav IV. chtěl, aby se hrad jmenoval po něm, tedy Wenzelstein, podobně jako tomu bylo u Karla IV. a jeho Karlštejnu. Toto pojmenování se ale neujalo a lidé ho nazývali jednoduše Nový hrádek.

Roku 1419 zde král Václav IV. přijal zprávu o defenestraci jím dosazených novoměstských konšelů, která u něj vyvolala záchvat zuřivosti následovaný lehkou mrtvicí. A o dva týdny později, 16. srpna 1419, se tu podle dobových kronik skácel k zemi a po tříhodinové agónii zemřel.

Václav byl obdivovatelem iluminovaných rukopisů a malého umění. Umění jeho doby je v sochařství a malířství spojené s tzv. krásným slohem. To prostupovalo vším; stačí připomenout esovitá prohnutí soch Madon s dítětem. Oblíbeným tématem zůstávaly i Piety a ke slovu přišlo i zpodobnění stojícího Krista trpitele.

Návštěvníci výstavy uvidí skvostné příklady užitého umění, sochařství a deskového malířství. Z významných výpůjček připomeňme Sedleckou a Velkobítešskou monstranci, relikviář sv. Markéty z Břevnovského kláštera, poprsí sv. Petra a Pavla z Arcibiskupského paláce v Praze, kasuli zvanou Rokycanská, univerzitní žezlo Humboldtovy univerzity v Berlíně, pící roh z Drážďan, ale také unikátní jezdecké sedlo z Metropolitního muzea v New Yorku.

Jako příklad přebírání katedrálních motivů mohou posloužit prolamované kachle z hradu Melice. Krásné jsou i figurální vitráže z gotických oken a jemností vyniká soubor pohřebních rouch ze sbírek Pražského hradu, jednoho z nejvýznamnějších souborů středověkých textilií na světě.

Návštěvníky jistě zaujme výraz soch Bolestného Krista ze Staroměstské i Novoměstské radnice nebo Ukřižování z kaple Dumloserů z Národního muzea ve Varšavě. Krásná je i socha Madony z Kruzlowa zapůjčena z Národního muzea v Krakově. Desková malba je zpřítomněna Adorací Páně z Hluboké nad Vltavou a Madonou Svatotomášskou z Moravské galerie v Brně. Zajímavé bude srovnání veraikonů ze Svatovítského pokladu a Národního muzea ve Varšavě. Ze slovenské Kremnice byla zapůjčena torza proroků.

Výstavu pořádá Kancelář prezidenta republiky a Správa Pražského hradu u příležitosti 600. výročí úmrtí českého a římského krále Václava IV. v Císařské konírně od 16. srpna do 3. listopadu.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků