Článek
Jako by poslala Tichá Orlice svým přátelům na zlatém listu plujícím po její hladině vzkaz, že nastal čas uložení k zimnímu spánku.
Vodáci poslušni tohoto příkazu se v sobotu 19. října sjeli k břehu řeky, aby splnili její poslední přání letošního roku. Na čtrnáctikilometrovou trasu z Letohradu vyplulo 7 lodí a k nim se v Nebíčku u Hnátnice přidalo dalších 8 lodí, aby tak společně tato podzimní flotila proplula osmikilometrovou pouť do loděnice a tábořiště v Cakli.
Rozloučit se přišlo 25 vodáků nejen místních, ale i milovníků Orlice z Orlové, Hodonína, Ivančic i Ústí nad Labem. Zahájení plavby v Nebíčku z mostu sledovalo dalších téměř 20 turistů, kteří rozloučení s řekou tentokrát absolvovali na kole nebo pěšky.
Za společného zpěvu vodáckých písní na suchu i na vodě s doprovodem vodáka s kytarou, na příkaz vpřed, vyrazil patnáctičlenný oddíl lodí směrem Ústí nad Orlicí.
Klidný, i když spoře sluncem přizlacený tok, přesto poskytoval nádhernou atmosféru poslední letošní plavby. Patřičně podzimní krásou se rozzářily přírodní meandry i v barvách zakleté tajemné tůňky. Panující ticho sem tam vyrušila jen vlna způsobená prudším záběrem pádla, jinak žádná překážka plavbu nenarušila. Ani nemohla, neboť si vodáci začátkem září řeku patřičně vyčistili.
Ukončením plavby byl pak v odpoledních hodinách slavnostní ceremoniál zavírání Tiché Orlice. Admirál Jaroslav Martinec tradičním speciálním klíčem uzamkl hladinu řeky pro veškerou činnost, aby Orlice mohla klidně až do jara spát.
Tklivou píseň "Pojď, poplujem dál - my poplujem dál, vždyť nám vždycky dobrej vítr vál..." , znějící jako ukolébavka, doprovodila vztyčená pádla kompletní vodácké flotily na počest posledního setkání. Tak skončila další krásná pohádka příjemného léta.
Vzpomínky však zůstaly veselé a tak ani pro truchlení nebyla žádná příčina. Vždyť za půl roku - 18. dubna 2020 - se všichni zase sejdou. A tak se v klubovně tábořiště v Cakli zpívalo, vyprávělo, hodovalo až příslovečný půlnoční zvonec učinil krásnému dni konec.
