Hlavní obsah
Mohutný zámek, který byl poničen požáry, a ne vždy v dobré péči majitelů, hledá řádné využití Foto: Vratislav Konečný

Vimperské korány se vyvážely do celého (nejen arabského) světa

To bylo v dobách, kdy tu prosperoval knihtisk. Není to tak dávno, co vimperská tiskárna produkovala nádherné bibliofilie. Závod Johanna Steinbrennera „velkolepý a svého druhu v Čechách jediný“ zaměstnával přes 300 lidí. “O dovolení k návštěvě je třeba přihlásit se v pisárně“ (z dobového tisku).

Mohutný zámek, který byl poničen požáry, a ne vždy v dobré péči majitelů, hledá řádné využití Foto: Vratislav Konečný
Vimperské korány se vyvážely do celého (nejen arabského) světa

Od pivovaru stoupá dlážděná cesta skrz jedinou zachovanou bránu městského opevnění, zvanou Zámecká či Černá, na zámecké návrší. Zámek tyčící se nad Vimperkem je mohutný, pokrývá temeno kopce.

Uzavřený blok budov s věží a vybíhajícím nádvořím býval sídlem Rožmberků, kteří přestavěli gotický hrad Kaplířů ze Sulevic v pohodlné a rozsáhlé renesanční sídlo.

Za zámkem stojí pozůstatky Haselburku s okrouhlou gotickou baštou. Dějiny objektu i města jsou předlouhé, původní strážní hrad bděl nad osadou při jedné z větví Zlaté stezky, část, po které se dopravovala do Čech hlavně sůl, končila ve Winterbergu čili Vimperku česky překomoleno.

Co s tak velkým zámkem?

Než se Petr Vok přestěhoval na Bechyni, pobýval na zdravém šumavském vzduchu na vimperském zámku. Objekt se dělí na dva zámky, Horní a Dolní, v Dolním je ojedinělý malovaný strop, s  250 metry čtverečními největší v Evropě, vznikl někdy za panování Novohradských, datuje se lety 1621-1622.

Posledními majiteli byli Schwarzenbergové, stavební práce započaté roku 1728 na zanedbaném majetku trvaly 7 let, a to se tenkrát makalo jinak.

Roku 1857 do zámku udeřil blesk, přes zásah stovek hasičů hořelo sedm dní. Vyhořela tři podlaží, věž, divadlo. Po roce 1947 strávil objekt stát a jako s většinou majetku si se zámkem nevěděl rady, což je vidět i při prohlídce většiny prázdných místností. Využití tak velkého a zanedbaného objektu je oříškem.

Proslulé tiskařství vimperské

Jedno zámecké křídlo obhospodařuje Vimperské muzeum, uvidíte tu expozice dějin města, Šumavy, sklářství a knihtisku. Vimperk byl knihtiskem proslaven – kalendář tiskaře Alacrawa z roku 1458 patří k nejstarším tiskům na světě.

Město proslavil  Johann Steinbrenner, od roku 1870 tu bylo jeho nakladatelství vydávající hlavně kalendáře – jedny z prvních na světě. Vimperské bibliofilie z konce minulého století byly vyhlášeny po celém světě, miniaturní korány rozměru 37 x 26 x 16 mm s lupou se vyvážely v milionových nákladech do celého arabského světa. Knižní vazby v plátně i kůži, i hadí vykládané perletí želvovinou slonovinou se staly vyhledávaným artiklem mezi sběrateli.

Tiskly se i dětské knihy a nádherné.

Vzali jim sůl, začali se sklem a dřevem

Středověké město prosperovalo, mělo mohutné opevnění, část hradeb můžete dosud vidět, do doby, než si Ferdinand III. vymyslel, že sůl se tudy dopravovat nebude. A jak známo nejen z pohádek – Sůl nad zlato, bylo vymalováno. Bez soli není život, tak se místní museli vrhnout na něco jiného, protože žili uprostřed lesů a písek byl v potocích, začalo se sklářit.

Město hodně utrpělo požáry. Shořely i domy na svažitém náměstí.

Důležitý je stále dřevozpracující průmysl, vyhnané Němce doplnili přišedší z různých koutů republiky, kvůli své poloze tu byla velká kasárna, na armádě byl Vimperk dost závislý.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků