Hlavní obsah
Do boje proti nacismu se zapojily i židovské ženy Foto: Jan Kaše

Válečné hrdinství a odhodlání námětem nové výstavy na Šumavě

Muzeum Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě hostí zajímavou výstavu, která ukazuje, jakým způsobem se v letech 1939 až 1945 českoslovenští Židé zapojovali do různých forem boje proti německému nacismu.

Do boje proti nacismu se zapojily i židovské ženy Foto: Jan Kaše
Válečné hrdinství a odhodlání námětem nové výstavy na Šumavě

V Muzeu Dr. Šimona Adlera v Dobré Vodě byla zahájena výstava s názvem Židé v boji a odboji, která názorně a konkrétně ukazuje, jak se českoslovenští Židé zapojili během 2. světové války do bojů proti nacismu. 

Bojovali na Východě, Západě i v Africe, účastnili se do domácího odboje, působili jako zpravodajci, organizovali odpor v koncentračních táborech.

Útěk do Polska a následná internace

Do poloviny března 1939 existovalo v Čechách a na Moravě 136 židovských náboženských obcí. Po 15. březnu bylo nacisty 121 obcí zlikvidováno. Řada Židů uprchla do Polska, kde je však nečekal lepší osud, neboť 1. září 1939 napadlo hitlerovské Německo i tuto zemi.

Z východu se pak na Polsko hrnula Rudá armáda, a to na základě tajných dohod, uzavřených mezi Německem a Sovětským svazem. Stalinovský režim rovněž nebyl shovívavý k Židům, kteří byli deportováni do internačních a pracovních táborů, v nichž byly stejné podmínky jako v nacistických koncentračních táborech.

V roce 1942 pak Židé, i přes utrpení, které zažívali v sovětských koncentrácích, začali dobrovolně vstupovat do nově vznikající československé jednotky.

Cizinecká legie

Ve Francii mohli Židé před vypuknutím války vstupovat pouze do Cizinecké legie a následně bojovali v severní Africe a Sýrii.

„Až do léta 1943 prošlo vojenskou registrací na Středním východě na šest set československých židů,“ uvádí se na výstavě.

Po porážce Polska přes tisíc Židů vstoupilo také do vznikající 1. československé divize ve Francii.  

Organizátoři odporů v koncentračních táborech

Část výstavy je rovněž věnována i koncentračním táborům, v nichž právě Židé patřili k organizátorům odporu a boje proti nacistům.

„Nikdy se však nesmí zapomenout na to, že ani živoření za nelidských podmínek a hromadné popravy jim nevzaly lidskou důstojnost, vůli žít a vzepřít se nalinkovanému osudu,“ dočteme se na jednom z panelů. 

Zpráva pro Spojence

Ač se to může zdát neuvěřitelné, podařilo z velmi střeženého koncentračního tábora Osvětim-Birkenau uprchnout i dvěma Židům – Waltru Rosenbergovi a Alfredu Wetzlerovi. Jejich čin byl o to významnější, že posléze sepsali zprávu o skutečném životě v koncentračním vyhlazovacím táboře, o likvidaci lidí v plynových komorách a následném spalování těl v krematoriích. Zásluhou československého odboje se tato zpráva dostala v roce 1944 až ke Spojencům do Londýna.

Za zmínku jistě stojí, že oba uprchlíci se následně zapojili na Slovensku do partyzánského boje.

Výstava, která je k vidění až do konce srpna, je věnována památce „těm, kdo bojovali, i těm, jimž byl boj se zbraní v ruce upřen a zemřeli jen proto, že byli Židé. Českoslovenští Židé byli a zůstanou pevnou součástí evropské protinacistické a protifašistické rezistence.“

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků