Hlavní obsah
Straší ve Strašíně? Proč se Panence Marii nelíbilo na vrchu Vůsí? Foto: Vratislav Konečný

V šumavském Strašíně mají nejmenší studánku na světě a kostlivce v kostele

Malý důlek v kameni, v němž voda nikdy nevysychá. Kámen je silným energetickým místem, jakých je na Šumavě mnoho. Ten strašínský je mimořádně silný, alespoň pověst to tvrdí. A dobíjet se sem chodí lidé zeširoka daleka. Strašín leží nedaleko Kašperských Hor, pod bájemi opředeným Javorníkem.

Straší ve Strašíně? Proč se Panence Marii nelíbilo na vrchu Vůsí? Foto: Vratislav Konečný
V šumavském Strašíně mají nejmenší studánku na světě a kostlivce v kostele

Proč se obec jmenuje Strašín, je záhadou. Vysvětlení je několik, od jména Strašův dvůr, přes zkomoleninu strážný, měl zde stát malý hrádek, po mně nejsympatičtější, že se tu něco strašného událo.

Ale vše zažehnala nebeská matka, na jejíž počest tu stojí na okraji hvozdu barokní trochu omšelý, poutní kostel Narození Panny Marie.

Co se stalo v hrůzném místě?

Kdysi tu na faře vítkovské vsi přebýval někdo z johanitského řádu, první zmínka o osadě je z roku 1245. Možná již v té době se tu schylovalo k události později mlžně popsané v knize žihobeckého kostela jako Strasen  locus horribilis – Strašeň, místo hrůzné. Jaké hrůzy děsily místní?

Nejvíce je asi vyděsila Panna Maria. Nynější kostel prý stojí na místě byvšího hradu. Vyplývá to z objevených zbytků opevnění, hradby a bašty. Pod kaplí svaté Barbory jsou zazděny střílny. Ty ale viděli jen pracovníci archeologického průzkumu v nedávných letech. Já jsem po obejití kostela uviděl malou branku, jíž se vstupuje do jakési zahrady za kostelem. Bílá kaplička s výjevem Bohorodičky byla ozdobena svícemi a květinami. Na kameni před kaplí stála nehnutě paní a vypadalo to, že se modlí, nebo medituje.

Netušil jsem, že stojí na silném energetickém zdroji.

Poutní a farní kostel tu stál již roku 1369, místo mělo mimořádný význam, setkávali se zde lidé ze širokého okolí. Matka Spasitelova zřejmě měla velmi silnou zálibu při přemísťování svých sošek, obrázků, či celých staveb.

Strašenští jí postavili kostel na vrchu Vůsí, ona ho chtěl mít na Hůrce. Třikrát stavěli, třikrát letěl kvádry na Hůrku. Jak cituje Jan Kaše v knize Ukryli Keltové na Šumavě poklad?: „Když zahřmělo a nebe se otevřelo, všichni tvrdili, že uviděli Pannu, Marii, Matku Boží, jak kameny z Vůsí na Hůrku přenáší….“  (J. Sucháčová, L. Hromádková, Z podhůří Šumavy).

Prstový zázrak

A nyní se dostáváme k paní na kameni. Sestoupila, jakoby trochu omámená, a poklekla. Do otvoru v kameni vsunula prst a zjevně mokrým ukazovákem se přežehnala.

„To je otisk prstu panenky, který tu zanechala, z něho vytryskl pramének, studánka, která nikdy nevysychá.“ V minidírce je voda, není hluboká, zřejmě se jedná o nejmenší studánku na světě. Zázrak učinila Panna v náručí se synáčkem, přítomen byl kněz. Davy začaly proudit.

Za husitů byl Strašín „podobojí“, katolický kněz tu chtěl udržet mariánský kult, ale husitský správce nechával kostel zavírat. Jenže i to je možná legenda. Co legendou není, jsou malby kostlivce s kosou a lebkami v kostele. Jan Kaše jich napočítal 9, možný je závěr, že představují 9 kruhů pekla, dá se tu interpretovat i třikrát číslo šest, na jedné kresbě 6 lebek, kostlivec stojí na 6 kamenech, šestiboká je kaple - znamení ďábla.

Je kostel spojen s nečistými silami? Nebo jsou tu naopak spoutány? Zázračný  kámen zde možná leží ještě z keltských dob, záhadní obyvatelé Šumavy, vysoce organizovaná společnost, tu po sobě zanechala spoustu stop.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků