Článek
Výrobní hala výpravny závodu Perla 01 byla posledním provozem, kterým zboží procházelo. Odtud v bednách putovalo k zákazníkům po celém světě. Nyní z tohoto místa spojeného s věhlasem bývalého textilního závodu zbyly holé zdi, na kterých se podepisuje jen zub času.
V poslední době umělci vyhledávají obdobná opuštěná místa na hradech a v starých prázdných provozovnách, aby je svými díly ozvláštnili a tím více dali vyniknout kráse své tvorby.
Snad i tato představa vedla skupinu deseti ústeckých amatérských umělců, v stáří od 20 do 35 let, když hledali vhodné místo pro představení svých prací veřejnosti. Tak se nakonec na venkovní zdi budovy Perly objevil nápis - výstava MISH MASH od 10. do 20. srpna otevřena denně od 15 do 18 hodin.
Netradiční výstava s přiléhavým názvem MISH MASH (ode všeho něco) nabízí přehlídku fotografií, kreseb, malby, stavby modelů a sochařské práce uměleckého kováře.
Umístění ve volném chátrajícím prostředí přináší poznání ironie času. Avantgardnost uměleckých stylů nahrazuje skromnost, volnost a přizpůsobení podmínkám, na druhé straně však sílu postavit se zaběhnutým praktikám špatných vlivů. Jejich snahou je přiblížit návštěvníkům svět, jak ho vidí oni sami a přimět je k zamyšlení, kde vlastně je pravda, hodnota a krása.
V představené tvorbě převládají desítky fotografií, které zachycují momentky z denních činností a nálad. Jeden soubor zachycuje oblibu nových sportů plných adrenalinu, fyzické zdatnosti a odvahy v koloritu krásné krajiny zasněžených hor. Vedle najdeme sbírku nálad inspirovaných přírodou: Ranní návštěva (kočka přicházející oknem), Paví cesta, Objekt střežen psem, Špion uliček, O jablku a podobně. Dalšímu fotografovi neunikl kouzelný svět cirkusu s jeho mimickými i akrobatickými výkony. Zamyšlení v prchavých momentech zachycených objektivem přináší další série fotografií z minulosti, současnosti i tušené budoucnosti.
Další díla patří kreslířům a malířům a jejich prozíravému vidění okolního dění. Vedle obrazu nočního velkoměsta tak najdeme model malého, o to víc malebného, města připomínajícího Ústí nad Orlicí.
Neobvyklá je pak představa sochaře - uměleckého kováře, který svá díla vytváří z vyhozeného odpadového materiálu. S nápaditostí a prozíravou úpravou se stávají nevšední zajímavou ozdobou, která má svoji další hodnotu a účinnost.
Veškeré starosti s výstavou, tak i pořadatelskou činnost, si zajišťují tito mladí lidé sami. Zaslouženou odměnou jim je nemalý počet návštěvníků a obdivovatelů jejich záliby, neotřelého pohledu, uměleckého nadání a důmyslné nabídky zpestření pořádaných akcí ve městě.
