Hlavní obsah
Masopustní průvod ve skanzenu Foto: Petr Tyc

V Kouřimi bude o masopustu velké rojení masek (a dobrot)

V neděli 2. března uvede Muzeum lidových staveb v Kouřimi národopisný pořad Masopust. Návštěvníky čeká bohatý program plný zážitků a poučení pro malé i velké v autentické historické atmosféře.

Masopustní průvod ve skanzenu Foto: Petr Tyc
V Kouřimi bude o masopustu velké rojení masek (a dobrot)

Ředitel Regionálního muzea v Kolíně, Mgr. Vladimír Rišlink k tomu řekl: „Konec masopustu je jedním ze základních projevů přechodových rituálů v lidovém prostředí spojených s koncem zimy a blížícím se začátkem jara a zahájením zemědělských prací. Je to jediný svátek předkřesťanského původu, rozšířený po celé Evropě, který v minulosti nebyl dodatečně spojen s žádným církevním svátkem, ale pouze se dobou svého konání váže k období těsně před začátkem předvelikonočního půstu.“

Třikrát během dne, (v 11:00, 13:00 a 15:00 hodin), obejde historická stavení skanzenu pestrobarevný průvod tradičních masek, doprovázený hudbou a tancem v podání Národopisného souboru Kohoutek z Chrudimi. 

Od zabíjačky po boží milosti

V unikátní polygonální stodole ze Želejova zahraje v 10:30, 12:30 a 14:30 hodin divadelní soubor Mrsťa Prsťa z Kouřimi lidovou frašku Salička. Odborní pracovníci muzea v dobovém oblečení v rolích hospodářů a hospodyní poví návštěvníkům ve vytopených světnicích o tradicích masopustu a masopustních maskách, stolování a dalších zvycích.

Budou se smažit a ochutnávat „boží milosti“, děti i dospělí si vyzkouší výrobu krepových růžiček, masopustních masek z papíru či míchání koření. Nebude chybět zabité prase a teplé i studené zabijačkové dobroty řezníka Václava Šťastného z Vodochod, pivo, a bohatá nabídka pochutin, jako domáčí uzeniny, zvěřinové speciality, pálenky z Kácova, medovina, tradiční placky, tatranské sýry, koření, bylinné čaje a další.

Lidové zvyky, které se vytrácejí ze života

Z historického hlediska je masopust lidová slavnost maškar obřadního charakteru, přeneseně období od Tří králů do počátku předvelikonočního půstu. Podstatou masopustních průvodů bylo vykonávání plodonosných a ochranných praktik souvisejících i s kultem mrtvých, především rituální usmrcování, se kterým se dodnes setkáváme v podobě rituálního pochovávání masopustu, basy, střílení medvěda apod.

Toto rituální usmrcování mělo umožnit rozvoj nového života, chápaného v souvislosti s přírodním cyklem. Svátek si udržel v lidovém zvykosloví svoji neobyčejnou přitažlivost, přestože nebyl církví, pro jeho pohanský smysl a nevázanou bujnost, nikdy schvalován.

Podoba masopustních obchůzek má celou řadu odlišných krajových variant projevujících se i v jednotlivých maškarách. Univerzální maskou je postava Žida, původně související s kultem mrtvých, kteří se vracejí mezi živé a dohlížejí na plnění řady zákazů spojených s tímto obdobím (zákaz šití, předení). Obchůzky masek postupně nabyly zábavného a parodického charakteru, který si masopust, jako forma komunikace, podržel dodnes.

Každá kouřimská akce je bohatě navštěvována, od Velikonoc přes Letnice po Mikuláše nebo Vánoce. Příjemná atmosféra a spousta předváděných řemesel a obyčejů přitahuje stále víc návštěvníků.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků