Hlavní obsah
Úsov je naším největším loveckým muzeem s rozsáhlými sbírkami Foto: Vratislav Konečný

Úsovský hradní pán si z vlasů svedených žen prý nechal zhotovit paruku

Úsov je trochu opomíjeným zámkem, což si nezaslouží. Jednak je velmi zajímavý architektonicky, jednak tu najdete v lesnicko-loveckém muzeu nejrozsáhlejší sbírku loveckých trofejí u nás. Vládl tu i zhýralý Jan Šembera z Boskovic. Vyhradil si právo první noci, z vlasů "dobytých" žen měl mít paruku.

Úsov je naším největším loveckým muzeem s rozsáhlými sbírkami Foto: Vratislav Konečný
Úsovský hradní pán si z vlasů svedených žen prý nechal zhotovit paruku

Loveckou sbírku založil Jan II. z Lichtenštejna, jehož rodu objekt patřil v letech 1597 až 1945.

Monumentální schodiště a chodby jsou ozdobeny rohy a parohy. Nechybějí ani vycpané hlavy, nebo stažené kůže, další uvidíte v místnostech prohlídkového okruhu. 

Chlupův majetek

Úsově stával gotický hrad zbudovaný v polovině 13. století. Název osady, jejíž jméno je poprvé zaznamenáno 1260, se zmiňuje v dokumentu o Egediovi de Usow, tedy Jiljím z Úsova. Slovo Ús znamenalo vous, fous, chlup, takže jsme ve městě Chlupově, přeneseně na majetku Chlupa.

Hrad postavili na strmém nevysokém návrší. Patří k nejstarším moravským hradům, později byl přestavený na pohodlný zámek. Existuje domněnka, že stavebníky byli čeští králové. Vznikla pevnost typově odpovídající francouzskému kastelu s hradbou a několika válcovitými věžemi. Koruna hrad vlastnila do roku 1408, pak na majetku seděli páni z Vlašimi, z Boskovic a následně Lichtenštejnové.

Z milostných pletek si pořídil paruku

Za Boskoviců tu bývalo náramně veselo. Největším frejířem byl Jan Šembera Černohorský z Boskovic, který si uzurpoval právo první noci. Každá žena, která se na panství chtěla vdát, musela přijít za hradním pánem nejen pro povolení, ale lidově řečeno i pro povalení. Ženě Šembera ráno odřízl pramen vlasů, úlovky mu vystačily na paruku.

Šembera byl významným šlechticem druhé poloviny 16. století, jím vymírá po meči rod z Boskovic. Nechal zbudovat nádherný renesanční zámek v Bučovicicích. Byl renesančním elegánem, bonvivánem, říkají mu moravský Petr Vok. Miloval ženy, víno, koně, ale i umění, byl dobrým a starostlivým hospodářem. Majetky Boskoviců přešly na Lichtenštejny. 

Lovecké a lesnické muzeum

Vrchní lesní rada Julius Wiehl (1847 až 1917) nabídl Janovi II. zřídit soukromé muzeum. Založil sbírku lesnické práce a lovné fauny a škůdců na lichtenštejnském panství. Majitelé ho průběžně doplňovali úlovky z loveckých výprav do Indie, Afriky (kůže lvů, hlavy a rohy bůvolů, hlavy hrochů, antilopí parůžky, sloní kly…). Jsou tu i úlovky z Polska, z Bělověžského pralesa – zubr evropský, los, mnoho paroží vysoké. Většinu exponátů přivezl Jindřich Lichtenštejn z Ugandy, Somálska, Keni, Tanganiky. V závěti ji v roce 1911 odkázal Úsovu.

V sálech ve 2. patře uvidíte ptáky a savce, abnormality živočišné říše, sbírku ptačích vajec a hnízd.

Jsou tu vystaveny jak lovecké, tak i pytlácké zbraně, najdete tu nábytek zhotovený z kořenů stromů.

V historické expozici uvidíte model hradu, středověké zbraně, třeba hákovnici nebo diamantový palcát. Prohlídka končí černou kuchyní.

Rozhodně se stavte i na židovském hřbitově, zdejší komunita byla velmi početná a významná. 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků