Hlavní obsah

Uran a Neptun – ledový příběh Sluneční soustavy

Novinky, Petr Komárek

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Aktualizováno

V pátek 23. února od 19:00 hodin se uskuteční ve velkém sále DDM ALFA na Dukle v pořadí již druhá přednáška roku 2018. Lektor tentokráte zájemce zavede k samotným hranicím Sluneční soustavy k ledovým obrům Uranu a Neptunu. Pardubická hvězdárna zve na přednášku Mgr. Jana Mocka.

Foto: Petr Komárek
Článek

Když Wiliam Herschel 13. března roku 1781 ohlásil svůj převratný objev sedmé planety Sluneční soustavy, později nazvané Uran, nikdo ještě netušil, že se začíná psát další kapitola v objevování zcela nových těles, kterým dnes říkáme „ledoví obři“.

Za objevem dnes osmé planety, Neptunu, pak nestojí nic menšího než síla matematických výpočtů, kterými nezávisle na sobě tuto planetu předpověděli francouzský astronom Urbain Le Verrier a angličan John Couch Adams na jejichž základě ji 23. září 1846 pak německý astronom Galle opravdu objevil. Rodina planet Sluneční soustavy se tak rozrostla o vzdálené světy Uran a Neptun.

„Dva menší plynní obři Uran a Neptun jsou jakoby ve stínu svých sourozenců – Jupiteru a Saturnu. Obíhají na okraji našeho planetárního systému a často také na okraji našeho zájmu. V okulárech i větších hvězdářských dalekohledů se ukážou jako nepatrné modré kotoučky. Díky moderní pozorovací technice máme k dispozici mnohem podrobnější obrázky těchto planet, jejich měsíců i prstenců. Mnohé údaje zjišťujeme nepřímo, a jak to bývá, odpovědi vedou k dalším otázkám,” uvedl ke své přednášce Jan Mocek.

V popularizačně zaměřené přednášce si zrekapitulujeme historii objevování planet Uran a Neptun a těles v jejich okolí. Na základě dnešních poznatků se pokusíme vysvětlit, jaká je historie jejich vzniku a vývoje a jaké jevy se zde vyskytují. Nevyhneme se krátké vsuvce o Plutu a o tom, proč na rozdíl od svých sousedů už není považováno za planetu. Nakonec si představíme možnosti budoucího výzkumu obrů na periférii Sluneční soustavy pomocí vesmírných sond.

Jan Mocek (*1974, Pardubice) Je amatérský astronom. S astronomií začal v šesti letech a se zájmem se jí dále věnoval na astronomickém kroužku v Pardubicích. Díky svému rozsahu zájmů se v astronomii zabývá různými odvětvími: pozorování slunečních skvrn, proměnných hvězd, meteory, kosmickou technikou či halovými jevy. Je kronikářem Astronomického klubu Pardubice, člen Astronomické společnosti Pardubice a České astronomické společnosti. Rovněž je autorem několika populárních článků na astronomických serverech a v astronomických časopisech. V poslední době se věnuje zejména zákrytům hvězd planetkami a popularizaci astronomie na Pardubické hvězdárně.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám