Hlavní obsah
Prácheň - pohled ze silnice Horažďovice-Sušice. Mezi stromy na vrcholu jsou patrné zbytky opevnění. Foto: Jan Kaše

Ukrývá zřícenina hradu Prácheň zlatý poklad?

Nad řekou Otavou ční do nadmořské výšky přes 500 metrů vrch, který byl již v dávné minulosti využíván lidmi k vybudování rozsáhlého opevnění.

Prácheň - pohled ze silnice Horažďovice-Sušice. Mezi stromy na vrcholu jsou patrné zbytky opevnění. Foto: Jan Kaše
Ukrývá zřícenina hradu Prácheň zlatý poklad?

Nad městem Horažďovice na Klatovsku se nachází vrch Prácheň, který tvoří výraznou dominantu nad kdysi zlatonosnou řekou Otavou. Není proto divu, že tato lokalita zaujala lidi již v době raného středověku a možná i dříve.

Přemyslovské hradiště

Kdy přesně byla Prácheň osídlena, není zcela zřejmé. Rozhodující úlohu však jistě sehrála výhodná poloha, která umožňovala kontrolovat široké okolí a zároveň díky strmým a těžko přístupným svahům poskytovala dostatečnou ochranu. Bylo by tedy nanejvýš divné, kdyby těchto předností nevyužili lidé i v době pravěku.

Podle historiků zde koncem 10. století stávalo významné dřevěné hradiště, které bylo v dobách prvních Přemyslovců správním, kulturním, řemeslným a vojenským centrem zdejší oblasti.

Kamenný hrad se svolením Jana Lucemburského

Ani s postupem času neztrácela Prácheň na významu. V roce 1315 začal Bavor III. se svolením Jana Lucemburského budovat kamenný hrad.

„Hrad se svou podobou hlásil ke královským hradům s obvodovou zástavbou. Připojení flankovacích bašt, coby aktivního obranného systému, bylo zřejmě přejato z francouzských hradů kastelového typu," uvádí se na informační tabuli.

Původní hrad měl úzké dlouhé nádvoří, které bylo na jižní a severní straně obklopeno palácovými křídly. I v dnešní době je dobře patrné jejich členění. Samozřejmě zde nechyběla ani okrouhlá útočištná věž, k níž přiléhala vstupní brána.

Zvon Půty Švihovského a zlatý poklad

V 15. století provedl částečnou přestavbu hradu Půta Švihovský, ale raně středověký věhlas Práchně se tím obnovit nepodařilo. Hrad byl již v 16. století pustý a chátral.

Podle jedné z pověstí se Půta Švihovský rozhodl opravit také kostel sv. Klimenta, který stojí asi 100 metrů pod hradem. Došly mu však peníze a tak poddaným nařídil, aby penězi naplnili zvon. Jedna chudá vdova byla také přinucena vhodit do zvonu své poslední groše. Ta pak pronesla kletbu a zvon se propadl do země, kde má být dodnes.

Pověsti o zdejším zlatém pokladu mají různé podoby. Jedna říká, že poklad se ukrývá přímo pod hradbami a lze jej spatřit pouze jednou za rok, a to na Štědrý den. Někde se dočtete, že je hlídán zlatou sovou s rubínovýma očima, jinde je zase hlídačem černý pes s ohnivýma očima či skřítek.

Ať již na zlatý poklad věříte či nikoli, Prácheň je velice zajímavým místem, které rozhodně stojí za návštěvu. Lze jen litovat, že vzrostlé stromy brání jistě překrásnému výhledu na široké okolí, přičemž je zcela jedno, zda sem zavítáte v létě nebo v zimě.

Středověká chlouba prostě mizí v lesním porostu, což je velká škoda, protože by při troše snahy a zájmu byla dobře viditelná i ze silnic Horažďovice-Klatovy a Horažďovice-Sušice a určitě by pak působila jako magnet, přitahující návštěvníky.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků