Hlavní obsah
Antýgl býval kralováckým dvorcem. Foto: Vratislav Konečný

Tucet kilometrů divoké krásy šumavské řeky Vydry

Kdo zná tuhle mimořádnou řeku, tomu připadne popis fádní, vidí ji svýma očima. Neznalce ale určitě přitáhne, na dvanácti kilometrech najde čistou přírodu a bude se sem znovu vracet. Řeč je o kaňonu Vydry od Antýglu po Čenkovu Pilu. Celé Povydří je pastva pro oko, jen bohužel někdy už přelidněné.

Antýgl býval kralováckým dvorcem. Foto: Vratislav Konečný
Tucet kilometrů divoké krásy šumavské řeky Vydry

Vydra je řekou zvláštní, nemá svůj pramen jako ostatní řádné toky. Vzniká ve výšce 980 metrů u Modravy soutokem Modravského, Roklanského potoka s Javořím a Filipohuťským potokem.

U Čeňkovy Pily se Vydra spojuje s Křemelnou a vzniká tok, který nese nové jméno – Otava.

Původně sklářská huť

Vydra pod Modravou plyne k Antýglu, tady se zastaví každý, kdo chce jít podle řeky kolem Turnerovy chaty na Čenkovu Pilu. Odtud se pak můžete vrátit autobusem k výchozímu bodu.

Antýgl je znám od roku 1523, kdy tu sklář Hans Fuchs ze Svojše vystavěl huť na duté sklo a později na páteříky, duté korálky růžence. Huť měla jednu pánev – ein Tigel, zkomoleno na antýgl. Sklárna skončila roku 1815, královácký dvorec přestavěli na zájezdní hospodu. Po válce a odsunu vše začalo chátrat, roku 1964 tu vznikl oblíbený autokemp.

Karel Klostermann, spisovatel a velký znalec Šumavy, umístil na Antýgl a okolí román V ráji šumavském.

Peřeje, obří hrnce a nádhera lesů 

Pod Antýglem začíná kaňon divoké Vydry. Na opačné straně řeky, než je Antýgl, leží osada Rokyta, je tu výborné infocentrum NP Šumava. V expozici uvidíte lesní hospodaření, plavení dřeva, osidlování horní Šumavy.

Podle řeky jen jděte, koukejte a foťte. Lesy jsou tu nádherné, stromová zeleň, k tomu průzračná voda, nemusíme jezdit do Kanady. I odpadků je tu minimálně, což všude nebývá. 

Koryto je plné obřích balvanů, voda v nich vymlela díry, vznikly obří hrnce. Pod Antýglem je jich nejvíc. Stráně jsou plné kamenných moří, tok je dravý, peřejnatý. Turnerova chata nabízí nejen občerstvení, ale i expozici vydry říční, po níž řeka dostala jméno.

"Turnerka" je pojem s řekou spojený. Nejdříve tu stávala od roku 1888 lesní bouda, ta shořela v roce 1932, a poté byla obnovená jako restaurace, nyní také sama zrestaurovaná. Sehnat v sezoně místo u stolu je umění, spíš si chvilku musíte počkat. 

Snášela do Otavy zlato

Řeka snášela zlato z okolních hor do Otavy, kde se tok zklidnil a dalo se v ní rýžovat, občas se ještě nějaká zlatinka dá najít. To věděli již Keltové, kteří v Otavě těžili. Zlatonosný byl i přítok Vydry, Hamerský potok. 

Cílem cesty je Čeňkova Pila, nechal ji v letech 1868-1870 postavit pražský obchodník dřívím Čeněk Bubeníček. Na letní pobyt sem jezdil i Bedřich Smetana, zde prý vznikly první tóny Vltavy. 

Divoké koryto Vydry znemožňovalo splavovat dříví do Otavy, proto inženýr Rosenauer navrhl pod Antýglem zbudovat plavební úsek. Vznikl Vchynicko-tetovský kanál, dřevo se plavilo rychlostí 4 kilometry za hodinu, zbudováno v letech 1799-1801. V říjnu 1870 postihla Šumavu obří kalamita, kanálem pluly jeden kmen za druhým. Elektrárna Čeňkova Pila byly uvedena do provozu roku 1942, využívá vody zmíněného kanálu.

Vydra je i splavná, vodáci znají úsek od Modravy po Antýgl.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků