Hlavní obsah
Marek Baláž se svým pacientem Liborem Jášou Foto: Petra Veselá

Svět si 11. dubna připomíná Den Parkinsonovy nemoci, choroba má desítky příznaků

Svět si 11. dubna připomíná Den Parkinsonovy nemoci. Choroba patří k nejzávažnějším nevyléčitelným poruchám nervové soustavy. V Česku jí trpí přes dvacet tisíc lidí. Nejčastěji se objevuje ve věku 65 let, asi 5 - 10 procent je diagnostikovaných ve věku pod 50 let. Riziko u mužů je o něco vyšší než u ženy.

Marek Baláž se svým pacientem Liborem Jášou Foto: Petra Veselá
Svět si 11. dubna připomíná Den Parkinsonovy nemoci, choroba má desítky příznaků

Doc. MUDr. Marek Baláž, Ph.D., z I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (dále FNUSA) k nemoci sdělil:

„Parkinsonova nemoc má desítky příznaků, které nejsou všechny vyjádřeny u každého pacienta. Diagnóza je stanovena obvykle na základě tzv. motorických příznaků – hlavními jsou klidový třes, zpomalenost pohybů a svalová zatuhlost. Jejich projevy jsou například snížení mimiky, zmenšování písma, úbytek spontánních pohybů, zhoršení držení těla – předklon, pokles souhybů na horních končetinách při chůzi. Mezi nemotorické příznaky patří změny nálady, poruchy úsudku a paměti, zácpa, časté močení, bolesti kloubů a další. Onemocnění má progresivní charakter, v pozdním stádiu dominují poruchy stability, chůze a poruchy paměti a úsudku, příznaky, které je těžké ovlivnit.

Terapie je individuální, je zaměřena na příznaky onemocnění. Základním kamenem farmakologické léčby jsou léky zvyšující hladinu dopaminu v mozku. Ve střední fázi Parkinsonovy nemoci je efekt medikace méně stabilní a objevuje se kolísání kvality pohybu, medikaci je nutno upravovat, měnit schéma dávkování. Tedy stav pacienta se mění, po užití léků je hybnost dobrá, během několika hodin se podstatně zhoršuje.

U části pacientů je možné hybný stav a hlavní příznaky jako je třes a zpomalenost výrazně zlepšit pomocí operačního řešení (hluboká mozková stimulace), nebo s použitím pumpy, která vpravuje účinný lék přímo do oblasti střeva, kde se přímo vstřebává (Duodopa). Dále po celou dobu nemoci léčíme příznaky, které pacienta trápí – bolesti, změny nálady a podobně. Z nefarmakologických způsobů terapie má velký význam fyzioterapie/rehabilitace, logopedie, pravidelná pohybová aktivita, ve fázi nemoci, kdy se zhoršuje stabilita i mechanické pomůcky – hůlky, chodítko. Nedokážeme ovlivnit postup onemocnění, hlavním cílem je zlepšení kvality života. 

V Centru pro abnormní pohyby a parkinsonismus ve FNUSA sledujeme asi 2000 pacientů každý rok, počet pacientů se postupně zvyšuje. Na našem pracovišti jsou konzultováni také pacienti ze zahraničí, provádíme vzdělávání lékařů z České republiky i ze zahraničí v problematice Parkinsonovy nemoci. V posledních letech stoupá počet pacientů indikovaných ke komplexním, pokročilým terapeutickým postupům – především operace (hluboká mozková stimulace) a intraduodenální podání léků (Duodopa) či apomorfinová pumpa podávaná injekčně. Indikují se pacienti v časnějším stádiu Parkinsonovy nemoci s cílem prodloužit pozitivní vliv léčby na kvalitu života,” dodal MUDr. Marek Baláž.

Parkinsonova choroba byla diagnostikována Liborovi Jášovi ve 40 letech. „Těžko někomu vysvětlíte, že se má pohnout noha, ale nejde ji povel dát. Prostě se zastavíte a nemůžete se pohnout,“ popsal problémy před zavedením neurostimulátoru.

Při operaci mu byly do mozku zavedeny dvě malé elektrody a pod kůži u klíční kosti neurostimulátor. Libor Jáša je i přes svoje onemocnění velmi aktivní sportovec. Hraje stolní tenis, bowling, cvičí.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků