Hlavní obsah
Foto: Vratislav Konečný

Starostenské krásy Islandu ve špýcharu v Prostřední Lhotě

Stál jsem před nedávno rekonstruovaným a s láskou opraveným barokním špýcharem v Prostřední Lhotě. Leží, co by kamenem dohodil u slapské přehrady. Jeho obsah jsem si dokázal představit, vše, co najdete ve venkovských stodolách a půdách. Že mě dostane Island, tak to mě nenapadlo.

Foto: Vratislav Konečný
Starostenské krásy Islandu ve špýcharu v Prostřední Lhotě

Chotilský starosta Jiří Šťástka nás uvítal v přízemí rozsáhlé budovy Křižovnického špýcharu, pobočky Hornického muzea v Příbrami. Informační tabule avizovala expozici ze života obyvatel středního Povltaví.

Budova je datována rokem 1770 a patřila spolu se statkem řádu Křižovníků s červenou hvězdou. Erb uvidíte v barokním průčelí obřího špýcharu, který měl na mále a hrozila jeho zkáza. Vešel jsem dovnitř s vědomím, že uvidím obvyklou sbírku hospodářského nářadí, náčiní a  dobových fotografií.

Očekávání nezklamalo, kočáry, bryčky, zdobené saně, máselnice, tlouky,  kosy, ruchadla, nádobí. K tomu interiér místnosti drobného řemeslníka, podobně tak i  hospodské zátiší, s řadou předmětů nalezených v okolí Chotilska, kam Lhota náleží, Novoknínska. Zkrátka, co Povltaví vydalo, a lidé sami přinesli.

Starosto Šťástko, klobouk dolů

To jsem netušil, že kromě přízemí jsou nade mnou tři patra exponátů, včetně rozestavěného diorama z těžby v Povltaví, v oblasti se těžily drahé a barevné kovy.  Značné stopy v Povltaví máme po Keltech, nedaleko na Hrazanech bylo význačné oppidum, nálezy jsou představeny ve špýcharu. Hlavně jsem netušil, jak je pan Šťástka skvělý vypravěč, jak s láskou hovoří o každém předmětu. Jak je hrdý, šťastný, zkrátka Šťástka, že se společně celé obci podařilo vybudovat opravdu skvělou expozici,

A co jsem vůbec nemohl tušit, že je fotograf amatér par excellence. Kosy, saně, bryčky, i huby štik, cejnů, nebo sochy Johanka  Nepomuka. Viděl jsem to již tolikrát, v různém provedení – ale jeho fotky z návštěvy Islandu mě dostaly víc než všechny bryčky Čech, Moravy i Slezska. Nechtěl o nich moc mluvit, jen občas vypadla věta, jak dlouho čekal, až se alky velké začnou klouzat na skále, takže na fotce vypadaly jak zdrogovaní papouši na Matějské. Jak čekal, až na kámen usedne další mořský pták, jehož jméno jsem sice zapomněl, ale otisk snímku mám v paměti.

Bublající islandské bahno, pastviny s poklidně se popásajícími hnědáky, bárky, domy, zeleň i rudná červenohnědá sopečná půda. Fotky sem naprosto přirozeně zapadnou, jsou uklidňující a vzrušující zároveň, mezi mrtvými předměty denní potřeby našich předků.

Nemiňte špýchar, až se pojedete na přehradu  koupat, přišli byste o hodně.    

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků