Hlavní obsah
Václav Jícha s roční samicí orla skalního. Foto: Lenka Pokorná

Sokolníci fascinovali diváky souhrou s dravými ptáky

Fascinující podívaná se v sobotu 26. září naskytla návštěvníkům a obyvatelům Chrášťan na Českobudějovicku. Přímo při lovu zde totiž byly k vidění vzácné druhy dravých ptáků. Vedle majestátních orlů skalních, jejichž rozpětí křídel přesahuje dva metry, také jestřábi, sokolové či káně Harissovy.

Václav Jícha s roční samicí orla skalního. Foto: Lenka Pokorná
Sokolníci fascinovali diváky souhrou s dravými ptáky

Svého zástupce měli na zdejším srazu sokolníků, který za podpory Jaderné elektrárny Temelín Skupiny ČEZ uspořádalo letos již posedmé v řadě Myslivecké sdružení Koloměřice – Chrášťany, také rarohové. Naprostým unikátem pak byl vzácný výr sibiřský. „Vyšlo nám počasí a přijelo i velice slušné zastoupení lovců, překvapil mě i zájem veřejnosti. Můžeme být spokojeni,“ komentoval akci již na jejím počátku hospodář Mysliveckého sdružení Koloměřice – Chrášťany Václav Záveský.

Ranní přehlídce čtrnácti sokolníků z celé České republiky přihlíželo na hřišti chrášťanské TJ Sokol více než 200 diváků. Před zahájením lovu vyslechli základní informace o dravcích a sokolnictví z úst dlouholetého, dnes již bývalého předsedy a zakladatele Klubu sokolníků při Českomoravské myslivecké jednotě Václava Svobody, známého mezi myslivci také jako mistra ve vábení „snad veškeré“ zvěře.

„Chrášťany jsou díky vynikající spolupráci s koloměřickými myslivci jedním z míst, kam rádi jezdíme, a kde se ze sokolnických srazů díky jejich oblibě již stala tradice,“ řekl Svoboda. Zhruba padesátka diváků pak následovala lovce do okolních polí a luk. Jako pojízdná občerstvovací stanice posloužil traktor s vlekem.

 „Každoročně k nám přijíždí zhruba dvacítka sokolníků, postupně však roste zájem veřejnosti, takže tento sraz se určitě dostane na seznam akcí plánovaných v rámci Oranžového roku v okolí Jaderné elektrárny Temelín i příští rok,“ konstatoval starosta Chrášťan Josef Vomáčka a dodal, že za návštěvu ještě letos nepochybně stojí v sobotu 24. října Hubertská jízda spojená se slavnostmi a mysliveckou mší v místním kostele.

Lov sokolníci ukončili po osmnácté hodině slavnostním výřadem. Ve spárech dravců uvízly dvě mladé srny, zajíc a sele divokého prasete.

V současnosti se sokolnictví stává opět profesí, a to především v oblasti ochrany prostoru letišť, a je také významným činitelem umělého odchovu dravců, což se stalo rozhodujícím prvkem pro záchranu některých druhů dravců před vyhynutím.

„Díky sokolnictví dnes prakticky nikde na světě neexistuje jediný kriticky ohrožený druh dravých ptáků. V ČR je umělý odchov na velmi vysoké úrovni a jen letos se členům našeho klubu podařilo odchovat 800 mláďat různých druhů,“ připomněl bývalý šéf Klubu sokolníků Václav Svoboda.

Klub sokolníků při Českomoravské myslivecké jednotě vznikl v roce 1967. V současné době má zhruba 500 členů sdružených ve více než dvaceti střediscích v různých koutech republiky. Pro sokolnictví se dnes nejčastěji využívá sokol stěhovavý, raroh velký, orel skalní, káně Harrisova a jestřáb lesní. Čeští sokolníci lovecky využívají přes tři sta dravců a další slouží k umělým odchovům s následným vypouštěním ptáků do volné přírody.

V listopadu 2010 proto zařadila konference Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu, pořádaná v keňském Nairobi, sokolnictví na světový seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků