Hlavní obsah
Slavnostní vernisáž výstavy Karel Šlenger. Zleva Tomáš Mach, ředitelka Galerie Klatovy / Klenová Ing. Hana Kristová a kurátorka PhDr. Lucie Šiklová Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková

Šlengrovo dílo má ikonický potenciál přesahující dějiny českého výtvarného umění

Karel Šlenger je další výstavou připravenou pro klatovskou Galerii U Bílého jednorožce. Výstava, která byla slavnostně zahájena v pátek 12. dubna, ukazuje autora v jeho síle a v tom, co dějinám umění dal. Kurátorkou výstavy je PhDr. Lucie Šiklová, s kterou přinášíme následující rozhovor.

Slavnostní vernisáž výstavy Karel Šlenger. Zleva Tomáš Mach, ředitelka Galerie Klatovy / Klenová Ing. Hana Kristová a kurátorka PhDr. Lucie Šiklová Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková
Šlengrovo dílo má ikonický potenciál přesahující dějiny českého výtvarného umění

Jak byste představila výstavu Karel Šlenger?

Já se Karlem Šlengrem (1903 – 1981), neznámým malířem z Podkrkonoší, zabývám už od svých vysokoškolských studií. Podnět na tuto výstavu byl můj, připravovala jsem poslední větší výstavu Karla Šlengra v Praze v Topičově salonu v roce 2011. A protože si myslím, že je důležitá kontinuita, je zapotřebí Karla Šlengra znova a znova vystavovat a vystavovat ho na půdě zavedených galerií, protože je to autor, který sice není známý, nicméně má ohromný potenciál.

Jeho věci jsou ve své době dosti nevídané. Podíváme-li se se třeba na jeho vlajkový obraz Země z roku 1932, vidíme na něm ohromné nánosy barvy. Jsou to vlastně až jakoby hroudy. On to maloval z jakéhosi vnitřního puzení, kdy propojuje své nitro s plátnem, resp. v tomto případě s překližkou, protože plátno by takové nánosy vůbec neuneslo... Touto výstavou v Galerii U Bílého jednorožce jsme chtěli ukázat Karla Šlengra v jeho síle a v tom, co dějinám umění dal, protože to je fakt nepřekonatelné.

Jak vlastně Karel Šlenger tvořil?

Karel Šlenger vychází ze symbolismu, v užívaných přístupech však přesahuje mnohem dál. Pracoval s olejovými barvami, které nastavoval různými plnidly a vrstvil je v naprosto neobvyklých vysokých strukturách - zhmotňoval své pocity a stavy - a tak se na počátku 30. let stává ještě před Jeanem Fautriérem jakýmsi předjezdcem, anticipátorem informelu. Podobně lze uvažovat nad částí jeho díla v souvislostech s Jeanem Dubuffetem a Art brut. Šlengrovo dílo ná ikonický potenciál přesahující dějiny českého výtvarného umění.

Kolik je na výstavě k vidění děl a na která byste ráda upozornila?

Na výstavě je zhruba 120 děl, z nichž bych upozornila na obrazy Země, Odchod duše, Mateřství, Venuše a především jeho Květiny, kterými se také velice proslavil. Ale já bych ještě uvedla jednu příhodu ze života malíře. Karel Šlenger předvedl na jaře 1941 husarský kousek. Uprostřed války se mu v Praze v Topičově salonu na Národní třídě podařilo do posledního obrazu prodat svou výstavu. Expozice autora, jehož dílo se za protektorátu pohybovalo na hranicích Entartete Kunst, zakázaného umění, se stala senzací. Salon byl po dlouhé době zcela vyprodán! Jako poradce při výběru tehdy asistoval hybatel celé akce malíř František Tichý.

Kdy jste začali na výstavě pracovat a z jakých míst jste si zapůjčili díla?

Na výstavě jsme začali pracovat zhruba před rokem, ale já mám na Šlengrovi odpracováno minimálně deset let, takže jeho dílo mám zmapováno. Díla na výstavu jsme si zapůjčili ze sbírky Karel Šlenger, což je sbírka, kterou spravují dědicové. Takže poděkování patří Petru Šlengrovi, Národní galerii v Praze, Galerii umění v Hradci Králové, Galerii výtvarného umění v Náchodě a soukromým majitelům za zapůjčení exponátů.

Výstava Karel Šlenger bude k vidění do 23. června. Ještě připomínám, že v pátek 24. května v 17.00 hodin proběhne v Galerii U Bílého jednorožce v Klatovech komentovaná prohlídka výstavou Karel Šlenger se slavnostním křtem monografie Karel Šlenger.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků