Článek
„Arabská klientela je pro nás ze zahraničních ta největší,“ potvrdila Lenka Krótká, obchodní ředitelka karvinských Lázní Darkov. Ty se specializují na léčbu pohybového, nervového a oběhového ústrojí, popálenin či kožních a gynekologických nemocí.
Stovky lidí ze Saúdské Arábie, Kuvajtu, Kataru, Ománu či Bahrajnu představují asi deset procent z celkového počtu hostů. Ročně díky nim Darkov utrží přes 50 milionů korun.
„Jejich pobyty jsou delší, není to klasický pobyt jako u českých pacientů. Přijíždějí na dva, tři měsíce, někdy i na půl roku. Navíc s sebou mají doprovod, přijede pacient a s ním třeba šest dalších lidí,“ nastínila Krótká.
Podle ní mají teď lidé z Arabského poloostrova strach cestovat. „Dostat se sem letecky mohou, ale neví, zda se dostanou zpátky, jak se situace vyvine. Mají strach i z bezpečnosti a otázkou je i vydávání víz,“ poukázala.
Situaci komplikuje válka na Blízkém východě poté, co Spojené státy a Izrael zaútočily koncem února na Írán. Konflikt zasáhl mezinárodní leteckou dopravu i globální obchod.
To, že Lázně Darkov na arabské hosty cílí, je v jejich útrobách vidět na každém kroku. Kromě češtiny jsou všude nápisy mimo jiné i v arabštině. Arabům je určeno asi 80 pokojů na třech z 12 pater, bidety se sprchovými hadicemi či šipky na stropech, které ukazují, kterým směrem je Mekka. A sedmé patro je dokonce pojmenováno po stálém hostu Mohamedu Alqattanovi z Kuvajtu, který do Darkova jezdí už více než 30 let.
Pavilon B Lázní Darkov, v němž jsou pokoje na třech patrech speciálně vybaveny pro arabskou klientelu.
„Většina pokojů pro arabskou klientelu má samostatné kuchyňky. Přestože máme stravu halal, rádi si sami uvaří. Muži a ženy mají oddělené procedury a pokud si žena přeje ženu lékařku, tak ji dostane,“ jmenovala Krótká další kroky dělané vstříc hostům.
V pavilonu B v karvinské části Hranice mají k dispozici také vlastní jídelnu i modlitebnu. Obě aktuálně zejí prázdnotou, v celých karvinských sanatoriích jsou jen dva arabsky hovořící klienti. Oba navíc ze zemí na severu Afriky.
Muslimové teď drží ramadán, kdy od východu do západu slunce nejí ani nepijí a věnují se modlitbám. Skončí 19. března. Vedení lázní vyhlíželo, že od dubna jim začne obvyklá „arabská sezona“. Jenže letos je všechno jinak. „Bohužel situace je taková, jaká je,“ pokrčila rameny Krótká.
Sedmé patro na pavilonu B pojmenovaly Lázně Darkov po klientovi z Kuvajtu, který do Karviné jezdí kvůli zdraví už více než 30 let.
Zatímco v minulosti už chodily na konci ramadánu z arabských zemí spousty objednávek, letos nepřicházejí. „Máme pár rezervací, ale na pozdější dobu. Asi vyčkávají, jak se situace vyvine,“ řekla a dodala, že v nejistotě jsou obě strany, klienti i lázně.
Obchodní ředitelka nepopřela, že oni dlouho čekat nemohou a pokud se situace brzy nezlepší, poohlédnou se po náhradě.
Arabové mívali v oblibě i další moravskoslezské lázně, Sanatoria Klimkovice na Ostravsku. I ony však vinou situace na Blízkém východě o hosty přišly. „Od začátku roku jsme dosud přivítali osm arabských klientů a pro první pololetí evidujeme zhruba dvacet pět rezervací,“ sdělil ředitel sanatorií Jozef Dejčík.
Připomněl také, že počty klientů z arabsky mluvících zemí klesaly i bez války. Zatímco v roce 2024 jich dorazilo do sanatorií přibližně 172, loni jich bylo už jen 109.
Arabské nápisy jsou v Lázních Darkov i ve výtazích.
Téměř desetkrát více arabských klientů evidují v posledních letech Lázně Teplice v Čechách, známé léčbou pohybového ústrojí, pooperační péčí a odpočinkem. Kvůli válce o hosty zatím nepřišly.
„V ramadánu máme vždy arabských klientů minimum a ani aktivita cestovních kanceláří není vysoká. Rezervace se poté rozbíhají postupně. Podle našich zkušeností počítáme s více klienty až koncem dubna,“ řekla Novinkám obchodní ředitelka teplických sanatorií Yveta Slišková.
Arabští hosté Lázní Teplice v Čechách při procházce v místním parku.
Vedení je podle ní optimistické a věří v uklidnění situace. „Pokud by se tak nestalo, nebylo by snadné výpadek klientely, která čerpá dlouhodobější léčebné pobyty, nahradit,“ připustila.
Přiznala, že například zájem Izraelců v posledních letech kolísá. Důvodem je dlouhodobě neklidná situace u nich doma. „Po začátku konfliktu v Gaze jich ubylo. Loni se k nám ale vraceli. Aktuálně čelíme problémům s leteckým spojením a stornům březnových pobytů,“ uvedla s tím, že arabští klienti pocházejí nejčastěji z Kuvajtu, Saúdské Arábie nebo Spojených arabských emirátů.
Před covidem navštěvovali Teplice arabští hosté v hojnějším počtu. Mezi nimi a obyvateli města docházelo k napětí. Místním se nelíbilo chování Arabů v parcích, stěžovali si na hlučnost a poukazovali na nedostatečnou kapacitu odpadkových košů. V průběhu let se ale situace uklidnila.
