Roudnice byla zlatodějnou kuchyní Viléma z Rožmberka

V roudnickém arcibiskupském zámku, nejdříve spíš pevnosti, se laborovalo již za biskupů Albíka z Uničova a Konráda z Vechty, kolem let 1412-1430. Rožmberk koupil panství roudnické roku 1577, trumfem jeho laboratoře se stal Angličan Claudius Syrra. Zlata se Vilém (1535-1592) ale nedočkal.

A protože se šlechtici v Roudnici velmi líbilo, zval sem četné návštěvy. Ze strohé pevnosti nechal zbudovat okázalý zámek. Zbytky původního románského hradu můžete „ochutnat“ spolu s výborným lobkovickým vínem, jímž je Roudnice spolu s nedalekým Mělníkem proslulá, v zámeckém podzemí. Je to jeden z prohlídkových objektů ve městě, dalším je zámek, galerie moderního umění nebo například věž Hláska. Zavede vás k nim dobře postavený orientační okruh.

Vilém se na Roudnici zdržoval velmi často, většinou se jednalo o přátelská politická jednání.

Zámek hlavně za pozdějšího panování Lobkoviců, kterým byl nedávno vrácen, se chlubil zejména obrovskou knihovnou a bohatou obrazárnou s díly Rubense, Brandla, Breughela…

Na zámek byla převezena i proslulá knihovna Lobkovice z Hasištejna. Lobkovicům sloužila Roudnice jako hlavní rodové knížecí sídlo. Zámek zbudovaný 1652-1684 má přes 250 místností, k budovám patří rozsáhlý sál. Zplundrován byl dvakrát, jednou, když ho zabrali nacisti, Lobkovicové museli opustit republiku a Maxmilián se stal ministrem exilové vlády v Londýně. Zámek sloužil jako ubytovna mladých SS, zničili většinu vybavení, nálet na konci války, mířený na Kralupy, vážně poškodil i část zámku.

Po válce ho Lobkovicové získali zpět, po únoru 1948 byl zabrán státem, sbírky roztahali po celé republice. Poté sloužil armádě, hlavně vojenské správě a armádní hudbě. V jízdárně je instalována sbírka moderního umění, současný majitel hledá využití obrovské rezidence.

Roudnice není jen zámek, z jehož oken byl nedávno hrůzný pohled na vzduté Labe při povodních, které ničily vsi v okolí města. Kousek od náměstí stojí věž Hláska, rozhledový bod, k němuž se dostanete půvabnou klikatou uličkou, od věže je výhled na chrám Narození Páně. Hezkou je cesta po příkrých schodech ke chrámu, zákoutí připomíná pražskou Malou Stranu.

Dalším zajímavým místem je starý židovský hřbitov, Kratochvílova rozhledna, nebo prvorepublikové opevnění – řopík na konci města.

Město mělo problémy s husity. Jednou tudy táhl Žižka od Litoměřic na Prahu, byl mu umožněn volný průjezd, pár kališníků začalo ve městě rabovat, zapálili i augustiniánský klášter. Přívrženci Husa se Roudnici pokoušeli dobýt ještě dvakrát, vždy narazili, tak to odnesly vesnice v okolí.

Vlakové i autobusové spojení činí Roudnici maximálně dostupnou k výletu. Informační centrum najdete v Roudnici na náměstí.