Hlavní obsah
Krásná kulisa nymburských hradeb nad labským přístavem. Foto: Jan Řehounek

Romantický odraz hradeb na vodní hladině v Nymburce

Jedinečným turistickým lákadlem Nymburka je pás cihlové středověké fortifikace zrcadlící se na hladině labského přístavu. I když současná romantická podoba hradeb neodpovídá původnímu stavu a je výsledkem rekonstrukce Ludvíka Láblera z prvního desetiletí 20. století, má se Nymburk čím pyšnit.

Krásná kulisa nymburských hradeb nad labským přístavem. Foto: Jan Řehounek
Romantický odraz hradeb na vodní hladině v Nymburce

Hlavní doba výstavby nymburských hradeb je kladena do doby panování krále Václava II., tedy na přelom 13. a 14. století. Cihlová, červená hradební zeď obkružovala město v délce asi 1 600 metrů, dosahovala výšky 7 až 8 metrů, nad základem měla tloušťku 120 centimetrů a směrem nahoru se mírně zužovala. V rozestupu „na dostřel kuše“, tedy asi dvacet metrů, vystupovaly ze zdi hranolové, zevnitř otevřené věže vybavené žebříky a dřevěnými podlážkami v patrech, převyšující zeď zhruba o tři metry.

Na výpadových silnicích byla hradba prolomena čtyřmi branami – Bobnickou, Velelibskou, Svatojiřskou a Pražskou, od kostela pak brankou zvanou Fortna. Ty se bohužel nedochovaly.

Celá fortifikace byla vybudována z ostře pálených cihel. Tuto stavební techniku s sebou přinesli kolonisté, nejspíše Holanďané, které král Přemysl Otakar II. k vybudování města povolal z dolního Porýní.

Použití cihel ke stavbě opevnění je v českých zemích v Nymburce unikátní. Zajímavý je systém zdění. Na základ z velkých pískovcových kvádrů jsou kladeny cihly systémem dva běhouny (na délku kladené cihly) a jeden vazák (na šířku), jenž vyčnívá dovnitř dutiny a váže plášť hradby do jádra. Oboustranný plášť hradby je uvnitř vyplněn pěchovaným jádrem tvořeným úlomky opuky a cihel prolévaných kvalitní vápennou maltou. Díky této technologii získaly hradby větší pevnost, než kdyby byly vystavěné z kamene.

Opevnění bylo znásobeno ještě dvojicí hradebních příkopů a druhou, opukovou zdí.

V letech 1905 - 1909 byl zrekonstruován dochovaný souvislý pruh hradby obrácený k Labi. První bašta, ze strany města zazděná, bývala využívaná jako obydlí kaplana, odtud její pojmenování Kaplanka. Na sousední věži se dochoval na vnější straně hradby prevet, tedy záchod ve středověké terminologii výstižně nazývaný výsernice. Část této zdi je zevnitř města přístupná rovněž na náměstíčku Rejdiště.

Na opačné straně města je dochovaný druhý úsek, v němž jsou k hradbě přistavěná z jedné nebo z obou stran stavení, nad nimiž vyčnívají cihlové zbytky opevnění. Domky tvoří pitoreskní Hradební uličku, kterou stejně jako uličky Jízdeckou či Malé Valy rovněž stojí za to projít.  

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků