Hlavní obsah
Václava Roháč: Zakázaný koncert, srpen 1987 Foto: Václav Roháč

Roháčovy Rusice opět ožívají, výtvarník je chce vydat s pomocí crowdfundingu

Jásot pionýrů v prvomájových průvodech, zpěv budovatelských písní, troubení trabantů a bučení krav z JZD Rusice... Co je to za podivné zvuky nesoucí se na vlnách času? To výtvarník Václav Roháč si už podruhé nasadil ladovské brýle a ohlédl se do časů socialistického Československa.

Václava Roháč: Zakázaný koncert, srpen 1987 Foto: Václav Roháč
Roháčovy Rusice opět ožívají, výtvarník je chce vydat s pomocí crowdfundingu

Vznikly tak nové obrázky z cyklu Ladění Rusic. Už v roce 2012 Roháč vytvořil prvních 13 výjevů z historie ne tak dávno minulé. Spíše veselá než kritická ohlédnutí sklidila úspěch na výstavě v galerii v pražských Bohnicích a díky fanouškům a sponzorům vyšla jako nástěnný kalendář. Ten by se teď měl dočkat pokračování v podobě mladšího, tentokrát stolního bratříčka.

„Téma Ladění Rusic jsem měl po nějakou dobu za uzavřené. Jenže lidé posílali náměty i připomínky týkající se politického podtextu obrázků. To mě donutilo přemýšlet, v duchu jsem se do Rusic vrátil a začaly vznikat nové kresby, některé žánrové, jiné humorné, ale i ty laděné politicky. Vždyť politika je nedílnou součástí doby a ovlivňuje naše životní příběhy,“ vysvětluje Roháč, proč vytvořil dalších 54 kreseb.

Výtvarník, který se věnuje ilustrování dětských knih a další tvorbě pro děti, spolupracuje s Národním muzeem v Praze, jeho kresby doprovázejí historická témata ve vzdělávacích programech pro školy. Barevnou skladbu, kterou u této práce používá, způsob konturování a zpracování kresby přenesl i do nového kalendáře.

„Opět jsem se zamyslel, co by asi zachytil Josef Lada, pokud by prožil aktivní roky v časech socialismu a normalizace. Obdivuji Ladovy Hrusice a rád se do nich ve své fantazii uchyluji. A tam také vznikl jejich pandán – socialismem, ruskou okupací i normalizací zdevastované Rusice,“ objasnil výtvarník.

Rusice jsou vesnice obklopená lesy a hornatou krajinou, plná příběhů, roztodivných postaviček, zvířátek a transparentů vyvěšených na otlučených fasádách. Kromě chalup a kostelní věže tam ční k obloze panelové bytovky s televizními anténami, nahrazujícími spojnici k nebesům.

„Čtyřicetiletí vlády soudruhů nebylo navzdory oficiálnímu optimistickému nátěru dobou, na kterou by se vzpomínalo v dobrém. Ale snažil jsem se, aby ohlédnutí byla pohodová a co nejlaskavější. Čas obrušuje hrany a v paměti zůstávají momenty, nad nimiž se dnes spíš už jen pousmějeme. Třeba vzpomínce, jak jsme nakupovali v pojízdné prodejně, pochodovali v lampionovém průvodu, nacvičovali na spartakiádu nebo stáli ve frontě na Rubikovu kostku,“ tvrdí výtvarník.

Dodává, že s pokorou a úctou k dílu Josefa Lady se nechal inspirovat mistrovým rukopisem. Ladu na obrázcích porůznu cituje a vytváří variace známých motivů. Příznivce techniky a automobilismu potěší zpodobněné rarity, jako byl Oltcit, Robur, „erkupéčko“, Moskvič, „hadrák“, Simson nebo Jawa Bizon. Těchto veteránů najdou na obrázcích téměř 70.

„Jako vhodná cesta, jak obrázky veřejnosti nabídnout, se mi osvědčilo vydání kalendáře. Peníze na něj sháním prostřednictvím crowdfundingu. Kdo by měl o kalendář zájem, může si ho tímto způsobem předplatit za zvýhodněnou cenu. Dárci přispívají prostřednictvím webu startovac.cz. Ten zaručuje, že pokud by se nepodařilo vybrat potřebnou částku, peníze se vracejí zpět,“ sdělil Roháč.

Bližší informace naleznete zde:

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků