Hlavní obsah
Foto: Vratislav Konečný

Rakušáci si málem rozebrali hrad Falkenstein

Je vidět z dálky. Za Mikulovem trčí hradní vrch na rakouském území jako velký krtinec. Někteří historikové se domnívají, že tu narodil český šlechtic Záviš z rodu Vítkovců. Odkud milenec vdovy po Přemyslu Otakarovi II. královně Kunhutě pocházel, se neví. Ale Falkenstein tu stojí, i když měl namále.

Foto: Vratislav Konečný
Rakušáci si málem rozebrali hrad Falkenstein

Galéra na nádvoří

Falkenstein neboli Sokolí kámen měl vynikající strategickou pozici. Protože kámen je výborný stavební materiál, mohlo to dojít tak daleko, že by tu nezůstalo nic, naštěstí hamižnost místních brzy skončila.  

Z jeho věže je rozhled po rozsáhlém území jižní Moravy, na rakouskou stranu již méně, cloní okolní kopce. U pokladny zaplatíte 2,50 euro a můžete si vzít letáček o hradních dějinách v češtině. Mají tu i razítko a pohlednice.

Na rozsáhlém nádvoří na vás vyjukne dělo z modelu benátské galéry. V létě se tu pořádají různá představení, loď je jejich součástí. Na panelu před ní, i na tabulích na palubě je popsána cesta vězňů určených na galeje. Ničím jiným ona loď nebyla. Dozvíte se o způsobu námořního boje, jak se ničila nepřátelská plavidla, jak se zacházelo s vězni.

Minimuzeum je o nádvoří výše, v dřevěné boudě, která chrání písemnosti, fotografie i některé vykopané artefakty. Můžete sejít i do podzemí, sklep asi sloužil jako šatlava, alespoň se tak tváří.

Zástavní hrad přecházel z rodu na rod

Hrad nechal zbudovat rod Falkensteinů jako strážní říšskou pevnost kolem roku 1050. Stavbu povolil císař Jindřich III. Černý. Když rod vymřel, přešel hrad na pasovské purkrabí, posléze na rakouská knížata, lenním zůstal do roku 1571. To ho vlastnili Fünfkirchenové, Lichtensteinové, poté přešel i s panstvím za slušnou sumu do rukou plukovníka Hanse von Trautsona. Hrad již ztratil obranný význam a Trautson s potomky ho nechali přestavět na renesanční objekt s hradními prvky.

Procházel jsem cestičkami kolem hradeb, dírami po oknech se díval na okolní úrodnou rovinu, kde vinice střídá pole, na jižní straně se táhnou většinou lesy. Pěkný je pohled na Pálavu, Mikulov se zámkem a Svatým kopečkem. Na věž se nesmí, je zavřená. Ale i tak je pohled po okolí impozantní.

Nezničili ho Švédové, na ruině se podepsali místní

Po Švédech většinou za třicetileté války zůstal zmar a zkáza, Falkenstein dobyli roku 1635, ale nevypálili ho, ani vážněji neponičili. O to víc se do ničení pustili majitelé a místní obyvatelé, objekt se stal dobrou zásobárnou stavebního materiálu. Tak se začalo rozebírat.

Roku 1850 koupil ruinu svobodný pán Vrints, od roku 1860 s predikátem hrabě Falkenstein. Zastavil devastaci a ruinu zabezpečil. Jeho potomek Georg Thurn-Vrints zříceninu zpřístupnil, založil sdružení na její záchranu a pořádá tu různá představení a výstavy. Od roku 1992 zde pracují i archeologové.

Nejlepší přístup je od Mikulova, poté se dá vyjet do České republiky přes Laa nad Dyjí, kde jsou proslulé lázně, následně pokračovat směr Znojmo. Pojedete krajem vinných sklípků, zastavte se a ochutnejte zdejší vylisovanou úrodu. Ovšem to neplatí pro řidiče, s policisty tu nejsou vůbec žerty.        

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků