Hlavní obsah
Jiří Lebeda, Václav Junek, Miloš Kopecký, Ján Roháč a Helena Vondráčková v televizním studiu. Foto: archiv Václav Junek

Před 35 lety zemřel režisér Ján Roháč. Jeho tvorba patří k pokladům české pop kultury

Bylo to 5. října 1980, kdy ve věku 48 let zemřel Ján Roháč. Režíroval často v pražském Semaforu, ale také v televizi - třeba Hovory H s Miroslavem Horníčkem, Karla Gotta ve Slaném nebo legendární seriál Byli jednou dva písaři.

Jiří Lebeda, Václav Junek, Miloš Kopecký, Ján Roháč a Helena Vondráčková v televizním studiu. Foto: archiv Václav Junek
Před 35 lety zemřel režisér Ján Roháč. Jeho tvorba patří k pokladům české pop kultury

Pocházel ze Slovenska, kde se 29. února 1932 narodil v Nitranském Pravně. Maturoval na gymnáziu v Prievidzi, poté absolvoval DAMU v Praze, kde už zůstal.

Už během pražských studií inklinoval k zábavným a revuálním žánrům, už tehdy navázal kontakt s Janem Werichem nebo Miroslavem Horníčkem. Spolupracoval s Divadlem estrády a satiry, které bylo později přejmenována na Divadlo satiry a posléze na Divadlo ABC. Dnes už jen pamětníci si vzpomenou na jeho inscenace Balada z hadrů nebo Tvrďák.

Po absolvování DAMU, což bylo v roce 1955, působil dvě sezóny jako režisér ve Východočeském divadle v Pardubicích. Táhla ho Praha, kam se opět vrátil a odkud vyrazil do světa.

Na Expu v Bruselu v roce 1958 realizoval světovou premiéru Laterny magiky, o devět let později na Expu v Montrealu zase představil projekt Kinoautomat. Kromě audiovizuální tvorby spolupracoval  například s Divadlem ABC (Jezinky bezinky) a Semaforem (Zuzana je sama doma, Dobře placená procházka, Besídka v rašeliništi, Zavěste, prosím, volá Semafor a mnohé další). 

V Semaforu byl léta jako doma, režíroval tam rovněž Návštěvní dny s Jiřím Grossmannem a Miloslavem Šimkem. Na Slovensku zase spolupracoval s populární dvojicí Milan Lasica - Július Satinský, kterou obsadil i do televizní adaptace známé operety Pařížský život.

Spolu s Vladimírem Svitáčkem režíroval hudební film Kdyby tisíc klarinetů (1965), ale jeho doménou byla především televize. Patřil k tvůrcům a objevitelům žánrů televizní písničky koncipované jako mikropříběh (Zdvořilý Woody, Jezdím bez nehod, Marnivá sestřenice, Zhasněte lampióny, Život je pes).

Jako kumštýř byl mnohostranně spjatý s vývojem jazzu a moderní populární hudby. Měl nos na to, co je moderní i módní, i schopnost hudbu "zviditelnit" co možná spektakulárním efektem, i když zakotveným v civilní každodennosti a navíc s nečekanou pointou.

V 70. letech režíroval oblíbený televizní cyklus Karel Gott ve Slaném nebo galakoncerty Zlatý slavík, ale také přenosy festivalu Bratislavská lyra či televizní hitparádový pořad Našich 9. Jako režisér je podepsán i pod medailonky Jiřího Korna, Heleny Vondráčkové, Ladislava Štaidla, Hany Zagorové, Felixe Slováčka nebo Jitky Zelenkové. A pak tu byly v letech 1977 - 1979 dosud nepřekonané televizní Silvestry s Vladimírem Menšíkem v roli průvodce.

Natočil ale také řadu inscenací, z nichž možno vzpomenout tituly Uspořená libra s Janem Werichem (1963), Tchýně s Jiřinou Šejbalovou (1969) nebo Dlouhá bílá nit se Slávkou Budínovou a Janou Šulcovou (1970). K vrcholům jeho tvorby patří patrně seriál Byli jednou dva písaři (1972) nebo klauniáda Traja chrobáci (1976). Posledním počinem je dětský snímek Snehuliaci, jehož premiéry v roce 1980 se však režisér už nedočkal. Nedožil se ani padesátky.

Jeho životní i profesní peripetie přináší kniha Ján Roháč - život, styl a dílo jedinečného režiséra, která vyšla před pěti lety a kterou napsal režisérův spolupracovník Václav Junek.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků