Hlavní obsah
Postní doba zná celkem šest postních nedělí. Dnes začíná první z nich a můžeme si ji připomenout v kostele. Na snímku Arciděkanský kostel v Klatovech Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková

Postní doba zná celkem šest postních nedělí s poetickými názvy. Dnes si připomínáme první z nich

Církví předepsaná doba půstu, která měla širokým lidovým vrstvám každoročně připomínat Kristovo utrpení, se počítala od Popeleční středy (v letošním roce připadla na 6. března) do Božího hodu velikonočního.

Postní doba zná celkem šest postních nedělí. Dnes začíná první z nich a můžeme si ji připomenout v kostele. Na snímku Arciděkanský kostel v Klatovech Foto: Hana Jakubčíková Sádlíková
Postní doba zná celkem šest postních nedělí s poetickými názvy. Dnes si připomínáme první z nich

Každá neděle tohoto víceméně pochmurného období, uměle podvázaného řadou náboženských omezení a poznamenaného navíc přirozenými důsledky nouze a strádání konce zimy a počátku jara, byla v podání našich předků ozdobena poetickými osobitými názvy. Jejich jména byla odvozena buď od prováděných křesťanských církevních obřadů, nebo byl jejich původ odvozován ještě z obyčejů předkřesťanského období.

Z hlediska lidové víry měly význam především obyčeje konané o postních nedělích.

První postní neděle – Černá nebo také Liščí

První postní neděle po Popeleční středě se nazývá Černá. Pravděpodobně proto, že během postu odkládaly ženy pestré oděvy a halily se do černých šátků a fěrtochů. Jiné označení je neděle Pučálka podle pokrmu z namočeného a usmaženého hrachu.

Na některých místech se této první postní neděli říkalo neděle Liščí. Nejčastěji tomu tak bylo na Hořovicku, Berounsku, Křivoklátsku, Rakovnicku a v okolních krajích a příčinou byly postní preclíky, pečené z pšeničné mouky a sypané mákem a solí. To vše matky dělaly v noci tak, aby o tom jejich děti nevěděly. Podle toho, kolik měla matka dětí, tolik vrbových proutků si opatřila a na každý z nich navlékla několik preclíků a zavěsila na stromy do zahrady. Ráno, ještě před východem slunce, vzbudila své děti a řekla jim:

„Milé děti, běžela tudy liška a nechala vám na zahradě preclíky na stromě. Vstaňte, umyjte se a jděte do zahrady, tam se pomodlete a poté je můžete najít a sníst.”

Druhá neděle postní – Pražná

Druhá postní neděle mé své jméno podle jednoho z postních jídel, nazývaného „pražmo", což jsou vlastně upražená obilná zrna.

Třetí neděle postní – Kýchavná

Třetí neděle postní je nazývána po kýchání. Rozšířenou pověstí bylo, že kolikrát kdo kýchnul o kýchavné neděli, tolik roků byl ještě živ. Na Bydžovku se věřilo, že kdo v tuto neděli třikrát kýchnul, byl po celý rok zdráv.

Čtvrtá neděle postní – Družebná

Staří Čechové ji také nazývali Družebkyně nebo Družbadlná (podle přidružování nových členů ke spolku Kristovu v prvotní křesťanské době) či Růžová a Růžebná (podle barvy rouch používaných na tento den v kostele) nebo také neděle Středopostní (prostřední neděle v postě). 

Pátá neděle postní – Smrtná

Pátou postní nedělí je neděle zvaná Smrtná či Smrtelná. V ten den vynášeli lidé ze vsi slaměnou „smrt, Mařenu, Mořenu, smrtholku” - loutku oděnou do ženských šatů. Za vsí ji vhodili do vody, do vsi se vraceli se zeleným stromkem a chodili od domu k domu, a přitom si hlasitě prozpěvovali. V kostelech se v ten den na oltářích zahalovaly kříže.

Šestá neděle postní – Květná

Poslední postní nedělí je Květná (též Květnice, Beránková či Palmová neděle). V tento den se slaví památka slavného vjezdu Ježíše Krista do Jeruzaléma, kde ho lidé vítali čerstvými ratolestmi ze stromů a házeli je na cestu. Celý tento den byl ve znamení obřadu svěcení kočiček a i dnes je pro mnohé rodiny svátečním otevřením Velikonoc.

(Zdroj: Církevní rok a lidové obyčeje (Vlastimil Vondruška) a knižní archiv České tradice)

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků