Hlavní obsah

Podzim přináší pro hmyz poslední nektar z květů i v zoo Ostrava

Novinky, Vratislav Konečný

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Astronomický podzim přináší do přírody pozvolna sledovatelné změny, pociťuje je jak fauna, tak i flora. Noci jsou chladnější, ranní mlhy častější, nad ránem přibývá rosa. Rostliny se začínají zbarvovat, opadává listí, květy, zdroj potravy pro hmyz mizí. Některé rostliny ale poskytují nektar dál.

Foto: J. Vlček, zoo Ostrava

Komule

Článek

Poslední nektar pro hmyz

„Výjimky kvetoucí právě v této roční době a poskytující drobným a velmi důležitým obyvatelům naší planety poslední zdroje obživy najdette například v Zoo Ostrava.  Patří k nim bezesporu dokvétající perovskie lebedolistá (Perovskia atriplicifolia), různobarevné plaménky (Phlox), nízké modře kvetoucí keře známé pod názvem ořechokřídlec klandonský (Caryopteris clandonensis), břečťan (Hedera helix), pestrobarevné komule (Buddleia) nebo rod keřů známý pod názvem latnatec (Ceanothus),” informovala mluvčí zahrady Šárka Nováková.

Dalšími druhy rostlinstva, poskytující nektar a pyl, jsou latnatce, které jsou zbarveny modře, což je v přírodě nejvzácnější barva.

Vzácná modrá

„Latnatce jsou opadavé nebo stálezelené keře nebo výjimečně i nízké stromy. Drobné květy  se objevují od června do konce září. Vyskytují se v modrých či růžových barvách. Rostliny původně ze Severní Ameriky jsou známé jako například divoký šeřík, kalifornský šeřík či horský šeřík. Modrá barva květů, jako jedna z nejvzácnějších v přírodě, u tohoto rodu převažuje. Zahradnicky se tento rod začal využívat již kolem roku 1713. Přehodnocení jejich morfologie ukazuje, že latnatce jsou vývojově velmi staré, pravděpodobně až 65 milionů let. Jsou cenným a významným zdrojem nektaru a pylu. Rostliny žijí v symbióze s aktinobakteriemi rodu Frankia, díky nimž jsou schopny využívat i vzdušný dusík,” doplnila Šárka Nováková.

Hmyzu poslední dobou dost dramaticky ubývá, mohou za to nejen klimatické změny, ale také necitlivé zásahy lidstva do přírody běhu.

Mizí rostliny, mizí hmyz, řada dříve běžných živočichů se stává raritními a chráněnými.

Reklama

Výběr článků

Načítám