Hlavní obsah
Kaple Panny Marie u Studánky u Dobrušky Foto: Jana Melicharová

Po vodě ze studánky začal slepý sládek opět vidět. Poutní místo slaví 320 let

Zapomenuté mariánské poutní místo a pozdější lázně Studánka u Dobrušky návštěvníci a kolemjdoucí znají už 320 let. Proslavilo se díky sládkovi, kterému podle pověsti voda ze studánky vrátila zrak.

Kaple Panny Marie u Studánky u Dobrušky Foto: Jana Melicharová
Po vodě ze studánky začal slepý sládek opět vidět. Poutní místo slaví 320 let

Je kolem nás mnoho zapomenutých a přitom velmi zajímavých míst, která zůstávají skryta našemu pozornému oku. Jedním z nich je i poutní místo Studánka, které najdete hned vedle cesty mezi Cháborami a Domašínem u Dobrušky na značené cyklistické stezce.  

První zmínka o tomto místě pochází z roku 1699 a najdeme ji v zápiscích dobrušského kaplana Josefa Spirocha z roku 1760. Ten v nich popisuje tento příběh. V roce 1699 Jan Tmej zvaný Karafiát, dobrušský sládek a „muž dobrého života a chvalitebné pověsti“, jednoho dne při vaření piva oslepl. I když užíval spoustu léků, nic mu nepomáhalo.

Obrátil se tedy k Bohu a Panně Marii. Pak měl sen, ve kterém ho někdo volal a radil mu, aby šel do lesa za městem. Tam nalezne studánku zasypanou listím. Její vodou si má několikrát omýt oči a zase uvidí. Společně se ženou šli tedy do lesa. A protože nemohli studánku najít, požádali místního hajného, jestli o ní neví. Ten jim studánku ukázal. Po třech dnech, kdy si sládek oči omýval, skutečně začal znovu vidět. Jako poděkování za tento zázrak nechal studánku obložit kameny a nad ní postavit stříšku s obrazem Panny Marie.  

Voda léčila

Zázrak svého uzdravení si Jan Tmej nenechal jenom pro sebe. O léčivé studánce si lidé vyprávěli  nejen v Dobrušce, ale i v místech mnohem vzdálených. A tak sem začali proudit nemocní ze všech stran. Voda hlavně léčila „choroby oční, kožní a reumatické“.

Malá studánka tak přestávala zvládat množství lidí, kteří sem přicházeli. Proto zde byly vybudovány lázně a les kolem studánky byl vykácen. Z hájovny se stal hostinec.  

Věhlas lázní byl tak velký, že se místní rozhodli pro potřeby duchovního života lázeňských hostů vybudovat na vršku nad studánkou barokní kapli. Ta byla slavnostně otevřena v roce 1755 a věnována je „Narození Rodičky Boží Marie Panny“. Kousek od ní pak byla v lípách umístěna barokní socha Jana Nepomuckého pravděpodobně ze sochařské dílny Pacáků. Jan Nepomucký je zde zachycen zcela netradičně, a to jako poutník spěchající ke kapli.

Během 19. století začala sláva zdejších lázní rozvojem moderní lékařské péče upadat. Přesto se na Studánku u Dobrušky nezapomínalo. Tělesná pomoc se začala měnit na pomoc duchovní a Studánka se stala poutním místem, kam směřovala pravidelná procesí vždy na svátek Narození Panny Marie. Samotná kaple i okolní kaplička přímo nad studánkou prošla v tomto i pozdějším období mnoha stavebními úpravami. Ty poslední zde proběhly v roce 1979.

V roce 1905 byla v blízkosti kaple ještě vybudována křížová cesta s Božím hrobem, která vede lesem nad srázem.

V současné době se zde dvakrát v roce scházejí věřící, aby si připomenuli ženu, které je kaple zasvěcena. V ostatních dnech je toto zapomenuté místo kousek od Dobrušky místem, kde se občas zastaví cyklisté a turisté, aby se osvěžili vodou ze studánky a připomenuli si zašlou slávu zdejších lázní.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků