Hlavní obsah
Kostel sv. Jakuba na Čížové Foto: Petr Hejna

Po stopách dávného mordu, jenž byl potrestán až nebývale krutě

Právě na den světce sv. Bartoloměje se v jihočeských Šamonicích odehrál zločin, který měl dohru ještě mnohonásobně krvavější, a to měrou, jaká nemá v dějinách hrdelního práva u nás obdoby. Dodnes je možno navštívit místa, inspirující i naše básníky.

Kostel sv. Jakuba na Čížové Foto: Petr Hejna
Po stopách dávného mordu, jenž byl potrestán až nebývale krutě

Bartolomějská noc, kdy ve Francii proběhl tisíce obětí čítající masakr hugenotů, proběhla v Paříži roku 1572. Přesně o rok dříve, 24. srpna 1571, došlo - co do počtu obětí - k menšímu vraždění na jihu Čech. A nevelká ves Šamonice ukrývá dodnes tajemství okamžiků oné noci, stejně jako hřbitov kostela sv. Jakuba nad Čížovou schraňuje ostatky, které též mnoho nejasností halí. 

Lorecký ze Lkouše - toto jméno dozajista některým připomene časy mládí v otlučených školních lavicích, kdy s prsty od inkoustu z věčně spouštějících plnicích per si pozorní žáci činili poznámky o velikánech naší literatury. Vrchlického Selské balady obsahují stejnojmennou báseň, počínající veršem: Šamonické zvony pěkně vyzvánějí, snad básník ves kdy vůbec navštívil, jelikož kostelu zde není, toliko skromné kapličky. Leč k podstatě inspirace rozevlátého poety.

Z válečného pole proti Turkům se navrátivší rytíř Lorecký se po rovném tuctu let strávených v zajetí usídlil právě na šamonické tvrzi. Traduje se, že byl k poddaným obzvláště krutý, což mohlo vyvolat krvelačné choutky, stejně jako jeho oproti prostému lidu značné bohatství.

Osudnou noc rychtář Dulík a jeho syn Václav, Matěj a Ziko Marouškovi ze sousedství s pomocí rytířovy děvečky Důry, kuchařky Marušky a šafářky Voršily spáchali hrůzný čin, jemuž za oběť padly i Loreckého synové věku dvanáct a deset let Adam a Zdeněk (takže vyhlazení rodu doslova od A po Z).

Naplánovaná vražda zahrnovala vniknutí po žebříku přes záchod, podříznutí ostřím pluhu i rány kordem. O nic méně lidštěji nebylo pak zacházeno s podezřelými - po nade vše účinném právu útrpném se obvinění doznali, a 1. října 1571 i den poté rynk v Blatné byl svědkem kruté popravy. Nechybělo strhávání naříznuté kůže zaživa, trhání prstů rozžhavenými kleštěmi, lámání v kole, narážení na kůl i upékání zaživa na rožni.

Více o celém zločinu a trestu možno nastudovat například zde

Tvrz v Šamonicích stále stojí a zdobena je pamětní deskou, připomínající krutou vraždu. Tato obec mezi Pískem a Blatnou, kousek od hlavního tahu a ležící na cyklostezce, dále nabízí k zastavení místo s památníkem padlých z první světové války, zmíněnou kapli na návsi a výklenkovou kapli Panny Marie Lurdské i několik křížů.

Ve vstupní hale do kostela sv. Jakuba na Čížové zdobí zeď pomník zavražděným, kdysi patrně však ležící coby jejich náhrobek. Pod ním je truhlička, vyvolávající dojem schrány pro ostatky, které však uchovány jsou v hromadném hrobě na hřbitově, kde kromě kaple sv. Barbory stojí i nevšední dřevěná zvonice ve tvaru husitské hlásky. Cestou k Jakubu od Šamonic nelze přehlédnout po pravé straně smírčí kříž nedaleko protilehlé kapličky. 

I ostatky jsou záhadou, jejich rozbor v roce 1985 je spíše zahalil tajemstvím - jejich složení neodpovídalo předpokladu. Uvádí se rovněž, že Dulík nebyl žádný lidový zbojník, ale sadistický psychopat a sexuální zvrhlík, stejně, jako že ani nikdo z usvědčených nemusel být skutečným pachatelem - kde je pravda se dnes po tolika letech těžko dopátrat. Navíc se znalostí Kaplického knihy a následného Vávrova filmu Kladivo na čarodějnice lze vyslovit pochybnosti i o upřímnosti na mučidlech vydaných doznání.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků